Národní technická knihovna

Jeskyně zapomenutých snů

Dokumentární esej Jeskyně zapomenutých snů zahajuje filmový klub
Národní technické knihovny NTKino.

Hned napoprvé představí přední český biolog, filosof přírodních věd, esejista
a spisovatel Stanislav Komárek v NTKině nový film Wernera Herzoga
Jeskyně zapomenutých snů a to již příští úterý 1. 11. 2011.

Kdy: 1. 11. 2011, 20.00

Kde: Ballingův sál NTK, Technická 6, Praha 6

Vstupné: 59 Kč

90 min + lektorský úvod / anglicky a francouzsky s českými titulky / 2D verze

Audiozáznam lektorského úvodu

Synopse
Když v roce 1994 vstoupil francouzský archelog Chauvet a jeho tým do neznámého jeskynního systému v malebném údolí řeky Ardeche, netušil, že právě učinil fascinující objev, kterým se navždy zapíše do dějin. V jeskyni, která dodnes nese jeho jméno, totiž narazil na dosud nevídanou kolekci jeskynních maleb, jež jsou jednou tak staré než jakékoliv předchozí objevy. Desítky tisíc let hermeticky uzavřená jeskyně vydala kromě maleb i mnoho dalších stop po životě člověka a zvířat, která ho v té době obklopovala. Vzhledem ke křehkosti celého systému je jeskyně veřejnosti nepřístupná a oscarový režisér Werner Herzog (ikona světové kinematografie, autor řady hraných i dokumentárních filmů) byl prvním a zřejmě i posledním filmařem, jenž dostal možnost v jejích prostorách natáčet. Vznikl tak film, který nás díky zvolené 3D technologii dokonale provede místem, jež nám příroda a naši předci uchovali ve stavu, v jakém byl opuštěn před 20 000 lety. Film, jehož produkci financovala americká společnost History Films, v sobě spojuje kvality špičkového přírodovědného dokumentu a autorské eseje, která se zabývá hlubšími souvislostmi našeho vztahu k přírodě, lidskému umu a umění obecně. Film byl mimořádně úspěšně uveden v americké distribuci a evropskou premiéru si odbyl na festivalu v Berlíně.

Uvedení na festivalech
Letošní Berlinale překvapilo uvedením čtyř 3D filmů, které dokazuje, že 3D nemusí být jen komerční strategií, ale ve správných rukou se promění v kinematografické dílo par excellence. Werner Herzog, režisér s pověstí nekompromisního tvůrce a zaujatého antropologického pozorovatele homo sapiens, natočil paleolitickou báseň ve 3D o přelomovém objevu lidských dějin – o třicet tisíc let staré jeskyni Chauvet v jižní Francii, která byla objevena teprve v roce 1994 a na rozdíl od svých mladších „sester“ Lascaux a Altamira nebyla doposud otevřena nevědeckým výpravám. Stereoskopický výlet do minulosti se spirituálním nábojem překvapuje rovněž bohatým inteligentním kontextem i zásadními existenciálními otázkami.

Z dalších festivalů, např: Toronto International Film Festival 2010 / Afi Fest 2010
Doc Nyc – Opening Night 2010 / New Yorker Festival 2010 / South By Southwest 2011 / Ostrava Kamera Oko 2011 / MFDF Jihlava 2011 / Das Film Fest 2011

O filmu
Před více jak 20 000 lety zasypala uvolněná skalní stěna vstup do jeskyně Chauvet, jejíž krása a bohatství se tak zakonzervovaly na další tísíce a tisíce let pro budoucí generace. Když v roce 1994 vědecká expedice objevila vstup do jeskyně o rozloze odpovídající fotbalovému hřišti, našla zde vedle zkamenělých kostí mamutů a dalších zvířecích ostatků také stovky původních maleb téměř dvakrát tak starších, než byly doposud objeveny. Z časů, kdy evropský kontinent obývali neandrtálci spolu s gigantickými mamuty a dalšími tvory z doby ledové. Jen několik málo lidí mohlo doposud do tého jeskyně vstoupit a na vlastní oči spatřit její dechberoucí velkolepost. Werner Herzog, který jako jediný filmař získal toto povolení, se chopil role průvodce po útrobách jeskyně a pomocí 3D technologie zachytil její majestátnost a kouzlo. Filmu vtiskl svůj nezaměnitelný pohled na svět, jehož jsme součástí. Zamýšlí se nad lidmi a bytostmi, kteří jeskyni obývali jako první, nad počátkem umění a těmi, jejichž životy jsou s jeskyní spjaty dnes – vědci i různými podivíny fatálně přitahovanými kouzlem jeskyně Chauvet. Herzog využívá svého filmařského umu k objevování nepřístupné jeskynní scenérie a s poeticko-filosofickým způsobem přemítá nad jedněmi z prvních záznamů lidské představivosti. Stovky jeskyních maleb znázorňují koně, skot, lvi, pumy, mědvědy a dokonce i nosorožce a hyeny, kteří v éře paleolitu žili v Evropě. Lidé, kteří je malovali, používali ojedinělé techniky. Zvířata malovali jako by v pohybu. Díky rozfázovaným scénám, podobně jako se pracuje v animovaném filmu, vyprávějí tyto malby dramatické příběhy zápasů, páření, lovu a oplívají i spirituální symbolikou. Záběry z útrob jeskyně Herzog pořídil za několik týdnů v dubnu a březnu a během této doby rovněž poznával elitní vědecký tým, který se stará o jeskyni a studuje ji, přičemž v samotné jeskyni mohou jeho členové díky vysoké hladině oxidu uhličitého a radonu pracovat jen pár hodin denně. Herzog není prvním filmařem, který o povolení natáčet v Chauvet usiloval. Když však Herzog během schůzky s francouzským ministrem kultury Frédéricem Mitterrandem nabídl své služby filmaře francouzské vládě za jedno jediné euro, z něhož by pak ještě zaplatil daně, nemohla padnout jiná odpověď, než-li „ano“. Vzhledem k náročným natáčecím podmínkám a s vědomím, o jak jedinečnou příležitost se jedná, se Herzog a jeho dlouholetý spolupracovník kameraman Peter Zeitlinger rozhodli pro 3D film. Mohli se pohybovat pouze po úzkém kovovém chodníčku, který se klikatí jeskyní a v průběhu natáčení museli čelit různým komplikacím, včetně sopečné erupce.
Do snímku zakomponovali i magicky působící 3D modely jeskyně vytvořené pomocí speciálních scannerů, stejně jako okolní krajinu s vinicemi a lesy. Werner Herzog v roli režiséra a průvodce vytvořil fascinující mozaiku skutečného a virtuálního, pradávného i současného, která s určitou dávkou představivosti otevírá dveře také do budoucnosti.

O režisérovi
Werner Herzog (5. září 1942), vlastním jménem Werner H. Stipetić, se narodil chorvatským rodičům v Mnichově, ale vyrůstal v malé bavorské vesničce nedotčené moderními technologiemi. Ve dvanácti letech poprvé viděl promítat film a ve čtrnácti začal pěšky poznávat Německo. Na svůj první film, který natáčel jako devatenáctiletý, si vydělával v ocelárně. Studoval literaturu a historii v Mnichově, později absolvoval filmový seminář v Pittsburghu na Duquesne University. Studia však nedokončil a namísto toho cestoval a živil různými pracemi včetně jezde na rodeu. V roce 1963 založil produkční společnost Werner Herzog Film Production, aby si udržel nezávislost. Za svou filmovou kariéru natočil více jako padesát filmů. Působil však také jako spisovatel, herec, scénarista a operní režisér. Spolupracoval mimo jiné s divadlem v Bayreuthu a milánské La Scale. Werner Herzog bývá spojován s německou novou filmovou vlnou společně s režiséry jako Rainer Werner Fassbinder, Wim Wenders, Volker Schlöndorff či Margarethe von Trotta. Důležitou hereckou spolupráci navázal s charismatickým hercem Klausem Kinskim. Za své filmy získal mnohá ocenění, včetně velké ceny poroty, FIPRESCI a ceny ekumenické poroty (Každý pro sebe a Bůh proti všem, 1974) a cenu za nejlepší režii (Fitzcarraldo, 1982) na filmovém festivalu v Cannes nebo Stříbrného medvěda na MFF Berlín (Signál k životu, 1967). Mezi jeho nejznámější filmy patří rovněž Aguirre, hněv boží (1972), Nosferatu (1978), Malý Dieter chce létat (1997), Grizzly Man (2005), Temný úsvit (2006) a Špatnej polda (2009). V jeho hraných i dokumentárních filmech se odráží Herzogovy sympatie k zvláštnímu a ojedinělému způsobu života často na odlehlých místech naší planety nebo mimo normy moderní západní společnosti.

Vybraná filmografie
2010    Jeskyně zapomenutých snů
2006    Temný úsvit
2005    Grizzly Man
2002    Dalších deset minut
2001    Nepřemožitelný
1997    Malý Dieter chce létat
1991    Výkřik z kamene
1987    Zelená kobra
1984    Kde sní zelení mravenci
1982    Fitzcarraldo
1979    Woyzeck
1979    Upír Nosferatu a Woyzeck
1977    Stroszek
1974    Každý pro sebe a bůh proti všem
1972    Aguirre, hněv Boží
1970    I trpaslíci začínali jako malí
1967    Signál k životu