Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice

Výzkumný projekt SP/2d1/141/07 „Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice“ je zaměřen na tzv. nepřírodní biotopy, tj. na území významně narušená lidskou činností, především těžbou nerostných surovin, stavebními aktivitami, ukládáním odpadů, deponiemi vedlejších produktů energetického průmyslu, aj. Na realizaci projektu v období 09/2007 – 12/2011 poskytlo MŽP ČR v souladu s ustanoveními zákona č. 130/2002 Sb. účelové finanční prostředky v rámci Resortního programu výzkumu na léta 2007 – 2013. Příjemcem dotace je Ústav pro ekopolitiku, o. p. s. (Kateřinská 26, 120 00 Praha 2), spolupříjemci jsou Geologický ústav AV ČR, v. v. i. (Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 – Suchdol) a Česká zemědělská univerzita v Praze (Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol).

Řešitelský tým projektu tvoří Mgr. Tomáš Gremlica (odpovědný řešitel projektu), RNDr. Václav Cílek, CSc. (spoluřešitel projektu), Mgr. Vladimír Vrabec, Ph.D. (spoluřešitel projektu), Doc. PaedDr. Jan Farkač, CSc., Doc. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc., Ing. Josef Godány, Anna Lepšová, CSc., RNDr. Ivo Přikryl, RNDr. Petr Rambousek, RNDr. Jiří Sádlo, CSc., RNDr. Jakub Straka, RNDr. Josef Starý, CSc., Mgr. Ondřej Volf, MUDr. Vít Zavadil.

Tento výzkumný projekt navazuje na výsledky a částečně také na metodiku projektu VaV 640/10/03 „Obnova krajiny Kladenska narušené dobýváním“, při jehož realizaci v období 11/2003 – 12/2005 se Ústav pro ekopolitiku, o. p. s. ve spolupráci s externími experty zaměřil na části krajiny Kladenska narušené těžbou černého uhlí. Hlavním cílem přitom bylo: „V souvislosti s ukončením těžby černého uhlí na Kladensku vymezit rozsah nutných opatření k zajištění obnovy ekologických a estetických funkcí krajiny v částech Kladenska narušených těžbou černého uhlí.“ Z výsledků terénních průzkumů a z hlavního výstupu projektu za rok 2004, kterým byla „Analytická studie stavu krajiny Kladenska v částech narušených těžbou černého uhlí“ vycházel hlavní výstup projektu za rok 2005 „Strategie obnovy ekologických a estetických funkcí krajiny Kladenska v jejích částech narušených těžbou černého uhlí“. Uvedené výstupy jsou zájemcům k dispozici na MŽP ČR a v Ústavu pro ekopolitiku, o. p. s.

Pro výzkum bylo vybráno 84 lokalit podle příbuzných geologických parametrů a způsobu vzniku (kamenolomy = 1. skupina; odvaly/haldy po těžbě černého uhlí = 2. skupina; výsypky po těžbě hnědého uhlí = 3. skupina; lokality po těžbě rud = 4. skupina; pískovny = 5. skupina; ložiska kaolinu a cihlářských hlín = 6. skupina; rašeliniště a slatiniště = 7. skupina; odkaliště a úložiště vedlejších produktů energetického průmyslu = 8. skupina). Na těchto lokalitách jsou podle předem stanovených metodik prováděny biologické a ekologické průzkumy hub (Macromycetes), cévnatých rostlin (Tracheophyta), pavoukovců (Arachnida) s orientací na řád pancířníci (Oribatida), hmyzu (Insecta) se zaměřením na vybrané řády brouci (Coleoptera), konkrétně střevlíkovití (Carabidae), blanokřídlí (Hymenoptera) a denní motýli (Lepidoptera: Rhopalocera), dále druhů měkkýšů (Mollusca), obojživelníků (Amphibia), plazů (Reptilia), ptáků (Aves) a savců (Mammalia).

Výsledky průzkumů umožní objektivně posoudit hodnotu lokalit pro ochranu životního prostředí, zejména pro ochranu přírody, biotopů a biodiverzity, i jejich význam pro ekologickou stabilitu krajiny, funkce ekosystémů a krajinný ráz. Budou podkladem pro zpracování metodiky s návrhy nových ekologicky i ekonomicky efektivních a environmentálně šetrných postupů a způsobů rekultivací a managementu nepřírodních biotopů v České republice, jejímž posláním je zvýšit environmentální efektivitu rekultivačních aktivit při současném výrazném snížení nákladů nutných k jejich realizaci.

Projekt a jeho výsledky budou přínosné nejen pro MŽP ČR, MPO ČR, MZe ČR, ČBÚ a pro veřejné zdroje finančních prostředků, ale především pro firmy zabývající se těžbou nerostných surovin a následnými rekultivacemi lokalit. Dalšími uživateli výsledků výzkumu budou kraje a hlavně obce, na jejichž administrativních územích se lokality narušené těžbou nerostných surovin nacházejí, a které jsou v mnoha případech zároveň vlastníky těchto ploch.

Souhrnné dílčí výsledky výzkumů nepřírodních biotopů v České republice

Ke 31. 8. 2010 bylo v České republice celkem 1 493 evidovaných výhradních ložisek, z toho 529 těžených a 737 evidovaných ložisek nevyhrazených nerostů, z toho 173 těžených. Počet registrovaných dobývacích prostorů činil 966 s celkovou rozlohou 1 305,43 km², z toho těžených bylo 634 o celkové rozloze 801,63 km².

V průběhu realizovaných výzkumů bylo na 84 vybraných lokalitách v celé České republice dosud determinováno:

• celkem 370 druhů hub (Macromycetes), z toho 3 druhy z Kategorie ?EX – Nezvěstné taxony; 2 druhy z Kategorie CR – Kriticky ohrožené taxony; 15 druhů z Kategorie EN – Ohrožené taxony; 7 druhů z Kategorie VU – Zranitelné taxony; 5 druhů z Kategorie NT – Téměř ohrožené taxony; 11 druhů z Kategorie DD – Taxony, o nichž není k dispozici dostatek údajů Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky a 4 druhy nové pro Českou republiku. Jeden druh determinovaný na zkoumaných nepřírodních biotopech je uveden v kategorii silně ohrožené druhy ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
• celkem 630 druhů cévnatých rostlin (Tracheophyta) významných z přírodovědného hlediska, z toho 13 druhů z Kategorie C1 – Kriticky ohrožené taxony; 43 druhů z Kategorie C2 – Silně ohrožené taxony; 86 druhů z Kategorie C3 – Ohrožené taxony; 54 druhů z Kategorie C4 – Vzácnější taxony vyžadující další pozornost Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky a 5 druhů nových pro Českou republiku. Celkem 47 druhů determinovaných na zkoumaných nepřírodních biotopech je uvedeno v kategoriích kriticky ohrožené druhy, silně ohrožené druhy a ohrožené druhy ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
• celkem 249 druhů roztočů řádu pancířníci (Acari: Oribatida), z toho je 10 druhů nových pro Českou republiku;
• celkem 91 druhů střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae), z toho 3 druhy z Kategorie VU – Zranitelné taxony a 2 druhy z Kategorie NT – Téměř ohrožené taxony Červeného seznamu bezobratlých České republiky. Dva druhy determinované na zkoumaných nepřírodních biotopech jsou uvedeny v kategoriích silně ohrožené druhy a ohrožené druhy ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
• celkem 87 druhů ve dne aktivujících motýlů (Lepidoptera), z toho 1 druh z Kategorie CR – Kriticky ohrožené taxony; 3 druhy z Kategorie EN – Ohrožené taxony; 10 druhů z Kategorie VU – Zranitelné taxony a 2 druhy z Kategorie NT – Téměř ohrožené taxony Červeného seznamu bezobratlých České republiky. Celkem 8 druhů determinovaných na zkoumaných nepřírodních biotopech je uvedeno v kategoriích silně ohrožené druhy a ohrožené druhy ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
• celkem 120 druhů žahadlových blanokřídlých (Hymenoptera: Aculeata), z toho 7 druhů z kategorie RE – Pro území ČR vymizelé taxony; 28 druhů z Kategorie CR – Kriticky ohrožené taxony; 37 druhů z Kategorie EN – Ohrožené taxony; 45 druhů z Kategorie VU – Zranitelné taxony Červeného seznamu bezobratlých České republiky, 1 taxon nový pro Českou republiku a 2 taxony nové pro region (Čechy, Morava);
• celkem 18 druhů obojživelníků (Vertebrata: Amphibia), z toho 1 druh z Kategorie CR – Kriticky ohrožené taxony; 4 druhy z Kategorie EN – Ohrožené taxony; 3 druhy z Kategorie VU – Zranitelné taxony; 7 druhů z Kategorie NT – Téměř ohrožené taxony a 3 druhy z Kategorie LC – Málo dotčené taxony Červeného seznamu obratlovců České republiky. Celkem 16 druhů determinovaných na zkoumaných nepřírodních biotopech je uvedeno v kategoriích kriticky ohrožené druhy, silně ohrožené druhy a ohrožené druhy ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
• celkem 7 druhů plazů (Vertebrata: Reptilia), z toho 1 druh z Kategorie EN – Ohrožené taxony; 2 druhy z Kategorie VU – Zranitelné taxony; 2 druhy z Kategorie NT – Téměř ohrožené taxony a 2 druhy z Kategorie LC – Málo dotčené taxony Červeného seznamu obratlovců České republiky. Všech 7 druhů determinovaných na zkoumaných nepřírodních biotopech je uvedeno v kategoriích kriticky ohrožené druhy, silně ohrožené druhy a ohrožené druhy ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
• celkem 185 druhů ptáků (Vertebrata: Aves), z toho 2 druhy z Kategorie RE – Pro území ČR vymizelé taxony; 18 druhů z Kategorie CR – Kriticky ohrožené taxony; 20 druhů z Kategorie EN – Ohrožené taxony; 34 druhů z Kategorie VU – Zranitelné taxony; 13 druhů z Kategorie NT – Téměř ohrožené taxony a 11 druhů z Kategorie LC – Málo dotčené taxony Červeného seznamu obratlovců České republiky. Celkem 78 druhů determinovaných na zkoumaných nepřírodních biotopech je uvedeno v kategoriích kriticky ohrožené druhy, silně ohrožené druhy a ohrožené druhy ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
• celkem 23 druhů savců (Vertebrata: Mammalia), z toho 1 druh z Kategorie VU – Zranitelné taxony; 1 druh z Kategorie NT – Téměř ohrožené taxony; 2 druhy z Kategorie DD – Taxony, o nichž není k dispozici dostatek údajů a 1 druh z Kategorie NE – Nevyhodnocené taxony Červeného seznamu obratlovců České republiky. Celkem 4 druhy determinované na zkoumaných nepřírodních biotopech jsou uvedeny v kategoriích silně ohrožené druhy a ohrožené druhy ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Uvedené počty determinovaných druhů ještě zdaleka nejsou konečné, protože výsledky výzkumů z roku 2010 jsou v současnosti zpracovávány. I přes tuto skutečnost je však již dnes evidentní, že výzkumný projekt bude mít velký význam pro jednotlivé obory biologických věd a vzhledem ke své komplexnosti také pro ekologii a rovněž pro integrovanou ochranu životního prostředí.

Závěr

Těžbou nerostných surovin a některými dalšími antropogenními aktivitami narušená území jako např. lomy, pískovny, těžebny kaolinu a cihlářských hlín, haldy/odvaly a výsypky tedy zdaleka nejsou zdevastovanou, mrtvou „měsíční krajinou“. Naopak, ukazuje se, že jsou z hlediska ochrany biologické rozmanitosti druhů velmi významným útočištěm (refugiem), v němž nacházejí planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichové optimální podmínky k životu, které zcela postrádají v okolní urbanizované, industriální a zemědělsky intenzivně využívané krajině. Jsou také dostupnými nalezišti fosilií a minerálů. K dalším pozitivům těchto lokalit patří nesporně také to, že podstatným způsobem zvyšují morfologickou diverzitu terénu. Mají rovněž svou kulturně estetickou hodnotu, např. jako připomínky hornické minulosti některých měst a obcí. Těžebny, haldy/odvaly i výsypky jsou dnes spontánně využívány pro rekreaci a sport, mnohé jsou atraktivním cílem vycházek, poskytují místa s dobrým výhledem do širokého okolí a terén málo vázaný omezeními. Proto je nutné pečlivě volit metody a kombinace postupů ekologických rekultivací, aby tyto plochy a zejména jejich cenné části byly obnovovány velmi citlivě přírodě blízkými způsoby.

Výstava k výzkumnému projektu

Jedním z výsledků projektu bude výstava pro veřejnost, která proběhne v termínu 1. 11. až 24. 11. v parteru Národní technické knihovny. Vystaveny budou především fotografie těžbou narušených území, příkladů rekultivací i vzácných a ohrožených, chráněných nebo zajímavých hub, planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů vyskytujících se v nepřírodních biotopech vzniklých v kulturní krajině v důsledku antropogenních aktivit. Dalšími exponáty budou ortofotomapy a geologické mapy lokalit a různé přírodniny sebrané v těžebních lokalitách.

Výstava bude určena odborné i laické veřejnosti s cílem seznámit ji s výzkumným projektem a s jeho výsledky.