aktuální tisková zpráva:

Praha 10. března 2011

Stavba NTK se neprodražila. Nemohla. Stát ji totiž pořídil za předem pevně stanovenou cenu.

Dezinterpetace Nejvyššího kontrolního úřadu opět poškozuje dobré jméno knihovny

V tiskové zprávě, kterou zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad 2. března 2011 a která se týká Národní technické knihovny (NTK), jsou porovnávány náklady na stavbu „hypotetickou“ v cenách roku 2000 se stavbou realizovanou/dokončenou v roce 2008, která byla postavena na základě podmínek i cen, pevně stanovených ministerstvy školství, mládeže a tělovýchovy a financí v roce 2006 a tento rozdíl je označen jako
„zdražení stavby“. Ve skutečnosti přes výrazný růst cen stavebních prací i materiálů v době stavby knihovny zůstaly celkové náklady beze změny.

„Bohužel je to podruhé, co NKÚ podivně interpretuje zjištěná fakta,“ říká ředitel NTK Martin Svoboda. „V roce 2006 jako závěr kontroly zveřejnil NKÚ chybně vyloženou informaci, že se stavba předraží o miliardu a bude ve výsledku stát 3,5 miliardy korun. Minulý týden došlo ze strany NKÚ k dalším pozoruhodným dezinterpretacím. Mrzí mě, že je takto opakovaně poškozováno dobré jméno NTK i poctivá práce všech zúčastněných,“ lituje Svoboda.
Ke Kontrolnímu protokolu NKÚ (kontrola 10/30) nemělo vedení knihovny námitky. Současná tisková zpráva úřadu však ze zjištěných reálných faktů vyvozuje zcela zavádějící závěry. Upozorňuje na (neexistující) předražení, údajnou nehospodárnost ve volbě volného inventáře stavby, či vzdání se kontroly nad výdaji. Přitom stavba byla postavena „do haléře“ za cenu, za kterou vládou jmenovaná komise doporučila a ministerstva financí a školství mládeže a tělovýchovy rozhodla stavbu realizovat.

Přehled vývoje nákladů

NTK je první pražskou veřejnou stavbu této velikosti od roku 1924, kdy byla postavena Městská knihovna. Jde navíc o stavbu technicky i technologicky náročnou, proto náklady na ni jsou vyšší, než na jinou, například administrativní budovu. Již ve stavebním programu pro architektonickou soutěž byl požadavek, aby stavba byla flexibilní, tedy využitelná i při budoucích změnách, interiér vydržel vysoké namáhání bez velkých nákladů na údržbu a stavba jako celek vyhověla enormním nárokům soudobých uživatelů (vybavení ICT). Rovněž byly požadovány trvale nízké provozní náklady. „To se ve výsledné ceně samozřejmě projevilo,“ uvedl M. Svoboda,
„nicméně stavba knihovny je jednou z mála českých veřejných budov, které byly skutečně postaveny za cenu, za kterou byly objednány,“ zdůraznil. A ze srovnání se zahraničními knihovnami podobného rozsahu (Estonsko, Francie, Holandsko, Irsko, Německo) vychází NTK (v cenách za m2 plochy) zřetelně pod průměrem.

Kvalitní nábytek vydrží roky

Nároky na inventář ve veřejné části knihovny byly na české poměry opravdu netypické. Dodaný nábytek je vysoce kvalitní, bezúdržbový a má záruku prodlouženou na 10 let; jeho odolnost je díky renomovaným dodavatelům ověřená mnohaletým reálným provozem. To například znamená, že dalších deset let v důsledku opotřebování či závad nábytku nebude NTK vynakládat žádné další výdaje. Naopak kancelářský nábytek pro zaměstnance je běžný, dodávaný českou firmou. Navíc celkové náklady na mobiliář (119 milionů Kč) činí z ceny stavby sotva 5,6 %, a tak sotva mohou být příčinou (neexistujícího) zdražení, které deklaruje NKÚ.

Výdaje pod kontrolou: fixní cena za celou stavbu

NKÚ ve své zprávě mj. konstatuje, že „Negativní vliv na výši nákladů měla i skutečnost, že se STK (tehdejší jméno NTK) vzdala možnosti ověřit oprávněnost cen dílčích provedených prací a dodávek, popřípadě specifikovat úspory.“ Pravda je, že STK se ničeho nevzdala. Kontrolní protokol NKÚ správně zjistil, že již v roce 2004 „STK v zadávací dokumentaci požadovala, aby nabídková cena byla stanovena jako nejvýše přípustná a nepřipustila její změnu v důsledku inflačních vlivů“. Tím bylo dosaženo toho, že zvyšování cen stavebních prací a materiálu v průběhu stavby cenu nemohlo nijak ovlivnit. A investorskou činnost kontrolující objem a kvalitu dodávek ve všech fázích akce (tj. ve fázi přípravy, realizace a převzetí nového objektu knihovny) zajišťovala najatá firma, neboť – jak konstatuje Informace NKÚ – MŠMT nepovažovalo za ekonomické zřizovat v STK vysoce odborný útvar po dobu realizace výstavby NTK.
NKÚ v Protokolu na str. 14 shrnuje veškeré náklady na přípravu a realizaci stavby NTK za celé období 2000-2013 částkou 2 377 643 000 Kč. Proti ceně nabídnuté Sekyra Group v létě 2006 a schválené MŠMT a MF Rozhodnutím o účasti státního rozpočtu na financování akce se jedná o zvýšení o 7,6 %, které ovšem odpovídá rozšíření předmětu díla. Pokud se přepočítají 1,499 miliardy, což byly předpokládané náklady na budovu v roce 2000, na ceny roku 2006 (růst cen stavebních prací v průměru 3,2 % ročně a zvýšení DPH z 5 na 19 %), dostaneme částku 2,083 miliardy. Započtením ceny poskytnutého úvěru (217 mil. Kč), o němž se v roce 2000 neuvažovalo, vyjde částka 2,300 miliardy. To se pozoruhodně shoduje s částkou, za kterou byla stavba NTK skutečně dokončena neboť celá knihovna se započtením veškerých výdajů na přípravné práce, archeology, projekt, inženýring, nábytek, právníky, atd. je o celá 3,37 % dražší. „Takový výsledek považuji v českých poměrech za více než slušný,“ poznamenává Svoboda.