Die Einheit des physikalischen Weltbildes

V přednášce z 9. 12. 1908 hovoří přední fyzik té doby na přírodovědné fakultě v Lipsku o fyzikálním obrazu světa. Je to výraz natolik nesamozřejmý, že je třeba se nad ním pozastavit. O 30 let později proslovil ve Freiburgu i. Br. Martin Heidegger přednášku s názvem Die Begründung des neuzeitlichen Weltbildes durch die Metaphysik (Založení novověkého obrazu světa v metafyzice), která později vyšla v Holzwege pod titulem Die Zeit des Weltbildes (Věk obrazu světa). Co nás má zarážet na metafoře obraz světa, když nám dnes připadá tak samozřejmá? Kdy nastala doba, v níž bylo a je přiměřené hovořit o obrazu světa? V novověké vědě se jsoucno dává k dispozici představě. Věda se stala výzkumným provozem, při němž, jak říká Heidegger ve zmíněné přednášce, „výzkum disponuje jsoucnem tehdy, když je buď s to dopředu vypočíst, jak se bude jsoucno chovat, anebo dokáže zpětně dopočítat, jak se v minulosti chovalo“. Disponováním jsoucna na jedné straně získáváme, na druhé ztrácíme, každopádně tato disponibilita jsoucna zakládá možnost být obrazem. Tento obraz je, jak na jiném místě přednášky říká Heidegger „vysvětlující představování“. Věda se stává výzkumem tehdy, když „se pravda proměňuje v jistotu představování“. Abychom pochopili tuto proměnu, musíme pochopit hloubku této ztráty. To, že se svět stal možným obrazem, vytvořilo hluboký přeryv: „Novověký obraz světa se nevyvinul z nějakého dřívějšího středověkého, nýbrž to, že se svět stal obrazem, charakterizuje bytnost novověku.“

Na přednášce Maxe Plancka je pozoruhodné, ale na druhou stranu charakteristické to, s jakou samozřejmostí užívá pojem fyzikální obraz světa a je tak zajímavým kontrastem k Heideggerovu zamyšlení z roku 1938: „Základním dějem novověku je, že si člověk podmanil svět tím, že jej učinil obrazem. Slovo obraz nyní znamená: výtvor představujícího zjednávání.“ Planck svou vědu staví do služeb tohoto podmaňování světa, tohoto „představujícího zjednávání“. Je si vědom vysoké účinnosti fyzikálního obrazu světa, ale ještě neměl možnost si ověřit, jakou ničivou silou se tento obraz světa dokáže ohlásit.

Sepsal: PhDr. Michal Janata