O Galerii NTK

Program Galerie NTK

Polsko – to je věda! / 25 největších úspěchů polských vědců

Vernisáž

20. září od 17.00

Termín výstavy

20. 11. 2018 - 20. 1. 2019

Kde

Galerie NTK

Vstup zdarma


Polsko to je věda!

O výstavě

Víte, že na objevu Higgsova bosonu se podíleli také polští vědci? A že právě oni našli nejstarší stopy suchozemských zvířat? Nebo že Olga Malinkiewicz vymýšlí, jak vyrábět elektřinu z perovskitové nálepky na okně? A byli jste někdy ve varšavském Vědeckém centru Koperník, kde se poznání mění v dobrodružnou a zábavnou hru? V úterý 20. 11. v 17.00 bude v pražské Národní technické knihovně zahájena výstava „Polsko – to je věda!“

Výstava v 25 prezentacích představuje nejvýznamnější objevy, osobnosti a iniciativy spojené se současnou polskou vědou: od chemie a fyziky přes medicínu až po archeologii. Koncepci výstavy připravilo polské Ministerstvo vědy a vysokého školství, které v roce 2014 nechalo odbornou i laickou veřejnost hlasovat o největších úspěších polských vědců a vědkyň po roce 1989 a komise z nich vybrala „25 na 25“: pětadvacet nejzajímavějších fenoménů v oblasti polské vědy za posledních pětadvacet let.

Jaké objevy a úspěchy na výstavě najdeme? Mladá vědkyně Olga Malinkiewicz například v současné době pracuje na zlepšení a širším využití perovskitů, neorganických sloučenin, které mimo jiné představují ideální materiál k výrobě solárních článků. „Není k tomu zapotřebí složitých přístrojů ani drahých materiálů. Kdybych chtěla, mohla bych je vyrábět dokonce i doma, v kuchyni,“ říká v rozhovoru s Polskou tiskovou agenturou Olga Malinkiewiczová, doktorandka z Univerzity ve Valencii. Podařilo se jí totiž vymyslet jednoduchý způsob, jak tyto sloučeniny získávat, a to ve formě podobné filmovému negativu: tenké, pružné a bez defektů.

Kvůli polským vědcům bude také možná nutné přepsat učebnice paleontologie. Další přelomový objev, tentokrát geologů Grzegorze Niedźwiedzkého z Varšavské univerzity a Piotra Szreka ze Státního geologického ústavu, změnil dosavadní představy o vzniku suchozemských obratlovců – čtvernožců (tetrapodů) a přesun prvních obratlovců na souš posunul o 18 milionů let dříve, než se dosud předpokládalo. Polští vědci dokázali, že žili nejen v řekách a jezerech, jak se soudilo, ale i na pobřežích teplých a mělkých moří – píší o tom na stránkách prestižního časopisu Nature.

Dozvíte se ale také o polské účasti na výzkumech Evropské laboratoře pro jaderný výzkum – CERN, „leteckém údolí“, tedy regionu v jihovýchodním Polsku s rozvinutým leteckým průmyslem a školicími středisky pro piloty, Poznaňském vědeckotechnologickém parku, úspěších při transplantaci obličeje nebo srdce, objeviteli nových planet nebo polském satelitu.

 

Architektura ve službách první republiky

Termín výstavy

19. 9. 2018 – 20. 1. 2019

Kde

Galerie NTK

Vstup zdarma


Výstava: Architektura ve službách první republiky

O výstavě

Od 19. září začíná v Národní technické knihovně v Praze výstava Architektura ve službách první republiky, kterou vrcholí série regionálních výstav Národního památkového ústavu, probíhající v rámci oslav stého výročí vzniku Československa už od začátku letošního roku. Výstava představí stovku meziválečných staveb v deseti různých typech architektury.

Když se řekne vila Tugendhat, vybaví si obraz památky UNESCO asi každý. A leckdo si vzpomene i na jméno architekta Miese van der Rohe. Ale co když se řekne Strossova vila v Liberci? Víte, kde hledat vilu Háskovu? A vzpomněl by si někdo na jméno architekta vily Movily v Nespekách? I to jsou přitom stavby představující to nejlepší, co u nás v architektuře po roce 1918 vzniklo.

Období mezi lety 1918 a 1938 patří v naší kultuře mezi ta, na která jsme právem pyšní. Přesto je však stále co objevovat. Když se totiž řekne architektura první republiky, představí si většina z nás funkcionalismus. A když se řekne funkcionalismus, představíme si něco na způsob bílé kostky s pásovými okny. Jenže architektonický svět mladého Československa byl mnohem bohatší a pestřejší – už jenom tím, co všechno bylo třeba stavět. Nevznikaly totiž jen vily, nová republika potřebovala také továrny a elektrárny (elektrárna ESSO v Kolíně, vodní elektrárna v Třeštině či Ostravě Třebovicích), nádraží, silnice a mosty (unikátní Libeňský od Pavla Janáka chce Praha nechat zbourat), kanceláře a obchodní domy (ten G. Linkeho v Jablonci nad Nisou tvoří málo známý expresionistický skvost), školy a vládní budovy, ale také kostely (bezpočet po celých Čechách) nebo dokonce krematoria (geniální v Nymburku, pardubické pak zná každý, kdo viděl Spalovače mrtvol).

Poznat opravdu důkladně toto dědictví, by znamenalo projezdit křížem krážem celé Česko i Slovensko. Pokud ale chcete pohromadě vidět alespoň reprezentativní výběr toho nejzajímavějšího, máte příležitost. Na výstavě poznáte významné moderní památky z celé republiky, můžete obdivovat vily, veřejné budovy i průmyslové stavby.

Výstava se koná za podpory Ministerstva kultury ČR a je součástí oslav Století republiky.

 

O Galerii NTK

Současně s otevřením Národní technické knihovny  9. 9. 2009 byla zahájena také činnost Galerie NTK, která se stala integrální součástí provozu knihovny. Galerie pravidelně organizuje výstavy zaměřené především na propojení současného umění, vědy a technologií, dále prezentaci architektury a vzhledem k místu, kde se knihovna nachází - je součástí univerzitního kampusu - také nemalý počet studentských projektů. Pracovníci Galerie NTK připravili několik skupinových přehlídek s mezinárodní účastí.  Kromě těchto vlastních výstav galerie navázala spolupráci s řadou kulturních a vědeckých institucí a subjektů, jež přinesly do výstavního prostoru další zajímavá témata.

Důležitou součástí programu Galerie NTK jsou výstavy studentů uměleckých oborů nebo architektury. Pravidelně se v NTK objevují klauzurní či diplomní projekty z Fakulty architektury ČVUT. Divadelní institut uspořádal v Galerii NTK dvě ambiciózní výstavy.

Jednotlivé výstavy v parteru i  v Galerii NTK navštěvují řádově stovky až tisíce diváků. Program galerie bývá často reflektován ve zpravodajství předních českých médií. Kurátorem Galerie NTK je Milan Mikuláštík.

Virtuální prohlídka galerie

Kultura v NTK

Knihovna jako otevřený komunikační prostor. Prostor, který je otevřený nejen fyzicky, ale i myšlenkově. Budova jako komplexní projekt architektů, inženýrů, designérů, umělců a teoretiků, v níž pobývat je zážitkem.

Centrální umělecké dílo, které v kurátorské produkci sdružení P.A.S. na ochozech knihovny vytvořil rumunský umělec Dan Perjovschi, svojí kritičností, humorem a nadhledem přináší vedle estetického prožitku také impuls k přemýšlení. A právě k podobným impulsům chce knihovna inspirovat. Skrze kulturní aktivity a spolupráci s umělci vytváří jedinečný prostor pro diskuzi a vzájemnou interakci vědy a umění.

 
 
 

Kontakt

Milan Mikuláštík
  milan.mikulastik@techlib.cz
  773 653 825

Otevírací doba

po — pá 10 — 18

Vstup zdarma

Archiv výstav

Partneři

Galerie

Galerie - 1st floor
Galerie - 1st floor
Galerie - Groundfloor
Galerie - View on both floors
Galerie - Storage
Editor: Milan Mikuláštík Poslední změna: 28.11. 2018 10:11