OHEŇ A NADĚJE

Výstava ukrajinských umělců a umělkyň


Termín výstavy

9. 12. 2022 – 22. 1. 2023
vernisáž 8. 12. v 18:00

Kde

Galerie NTK

Kurátoři výstavy

Alice Nikitinová a Milan Mikuláštík

Vystavují

Nadiia Antonets, Polina Davydenko, 
Lina Degtyaryova, Olessia Fedko, Ustym Fedko, Zhanna Kadyrova, Volodymyr Kolesnykov, 
Beata Korn, Yura Koval, Masha Kovtun, 
Olga Krykun, Anatoliy Kryvanych, 
Magda Kwiatkovská, Yulia Kysil, 
Darja Lukjanenko, Olexa Mann, 
Aleksandr Martsynyuk, Anna Martynenko, Viktoria Maschenko, Victor Melnychuk, 
Alice Nikitinová, Kseniia Platanova, 
Victor Pokydanets, Ian Potrogosh, 
Oleh Putrashyk, Ivan Sautkin, 
Polina Shcherbyna, Bohdan Sokur, 
Andriy Stegura, Tomáš Vaněk, Alina Yakubenko, Bohdana Zajac, Iryna Zakharova


 
 


O výstavě

Skupinová výstava Oheň naděje reflektuje válečný konflikt probíhající v současné době na Ukrajině. Koncepci expozice připravil kurátor výstavního programu Národní technické knihovny Milan Mikuláštík ve spolupráci s umělkyní a příležitostnou kurátorkou Alicí Nikitinovou, která má česko-ukrajinské kořeny. Částečně tak navazují na výstavu ukrajinského umění Topografické lekce, která proběhla v létě v GVU Náchod a na které se také oba autorsky podíleli. 

Výstava Oheň naděje představuje práce dvou desítek umělkyň a umělců. Kurátoři oslovili plejádu tvůrců, jejichž domovem se z nejrůznějších důvodů stala Česká republika, někteří sem přesídlili v minulých letech, většinou z důvodu studia, jiní uprchli před stávajícím válečným konfliktem. Mnozí vystavení mladí ukrajinští umělci a umělkyně jsou dlouhodobě integrální součástí české umělecké scény, prezentují se v prestižních institucích, s úspěchem se účastní uměleckých soutěží. Příkladem takto úspěšné tvůrkyně je například intermediální umělkyně Olga Krykun, absolventka pražské UMPRUM, která je čerstvou laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého. Olga Krykun připravila pro výstavu novou sérii děl v duchu emo-romantického obratu, které reagují na tíživou psychickou situaci . Olga Krykun ve své práci dlouhodobě tematizuje vztah ke vzdálenému domovu, její obrazy jsou plné melancholie a smutku. Podobně nostalgickým způsobem reaguje na konflikt také malířka Masha Kovtun, také čerstvá absolventka UMPRUM. Další z účastníků výstavy, Alexandr Martsynyuk, který nedávno dokončil pražskou AVU, pochází z Chersonu. Své existenciálně cítěné sochy s náznakem mimolidské figurativnosti vytváří pomocí technologie 3D tisku. V Brně naturalizovaná fotografka a autorka prostorových instalací Polina Davydenko připravila pro výstavu skulpturální instalaci ragující na krizi v zásobování potravinami, kterou na Ukrajině způsobily válečné operace ruské armády. Prezentuje se také svými fotografickými pracemi. Darja Lukjanenko, která dokončuje svá studia na Vyoké škole uměleckoprůmyslové se pohybuje na pomezí instalace a performančního umění. Svou pozornost zaostřuje na nejrůznější politická témata a současný válečný konflikt se nyní přirozeně stal středobodem jejího zájmu. Darja ve svých posledních uměleckých projektech tematizuje fenomén (de)kolonizace v rusko-ukrajinském kontextu. Iryna Zakharová se ve svých metaforických objektech a instalacích dotýká citlivých existenciálních konfliktů, které s přítomností války na Ukrajině akcelerovaly ve své intenzitě.

Sochařka a video-umělkyně Julia Kysil, která se usídlila v Praze v důsledku války, se představuje svou rozměrnou prostorovu instalací reagující bezprostředně na zkušenost válečného konfliktu a také výňatek ze svého rozsáhlého filmového opusu, v němž se zabývá rolí ženy v této krizové situaci. Sérií lapidárně stylizovaných figurativních obrazů s ukrajinskými motivy se prezentuje také ukrajinský student ateliéru malby brněnské Fakulty výtvarných umění Bohdan Sokur, který po vypuknutí války odcestoval zpět do své vlasti a vstoupil do armády.

Výstavy se účastní také dvě studentky, které byly nuceny opustit Ukrajinu v důsledku vypuknutí války a pokračují nyní ve studiích na Akademii výtvarných umění - Bohdana Zajac a Viktoria Maschenko.

Vedle ukrajinských umělců a umělkyň naturalizovaných v Čechách, kurátoři přizvali také skupinu umělců působící ve městě Perečín, v Zakarpatské oblasti Ukrajiny poblíž Užhorodu. Tato skupina pod vedením sochaře Andriye Stegury se po ruské invazi na Ukrajinu rozhodla věnovat své sochařské dovednosti na pomoc nedostatečně vybavené ukrajinské armádě. Ve sdíleném ateliéru vyrábějí kovové nástroje pro neutralizaci min, nebo malá přenosná kamna, jejichž design speciálně vyvinuli pro tyto účely. Naděje, kterou teplo z těchto miniaturních kamen vojákům přináší, se stala symbolickou metaforu celé výstavy. Perečínská skupina sochařů k výstavě jako hosta své prezentace přizvala také polskou autorku Magdalenu Kwiatkovskou a bývalého rektora AVU Tomáše Vaňka, kteří se v počátcích ukrajinského konfliktu aktivně podíleli na přepravě humanitárního materiálu do Zakarpatské oblasti a navázali s nimi přátelské kolegiální vztahy. 

Významnou účastnicí výstavy je kyjevská umělkyně Zhanna Kadyrova, ve světovém kontextu dnes asi nejčastěji skloňované jméno ukrajinského umění. Kadyrova, která se například účastnila minulého ročníku Benátského bienále, se prezentuje několika svými hořce ironickými pracemi, které bezprostředně reagují na děsivou realitu války.

obraz Alice Nikitinové


…LEPŠÍ ARCHITEKTURA I ŽIVOT

Minulost a budoucnost vily na Velvarské


Termín výstavy

7. 10. – 30. 11. 2022
vernisáž 6. 10. v 17:00

Kde

Parter NTK

Kurátorka výstavy

Petra Svobodová

Pořadatel výstavy

Muzeum romské kutury a Galerie NTK

 

O výstavě

Muzeum romské kultury dlouhodobě usilovalo o rozšíření svých aktivit na území Prahy tak, aby i zde bylo možné prezentovat a navazovat na mnohaletou odbornou a kulturní činnost muzea. S touto myšlenkou vznikl projekt Centrum Romů a Sintů v Praze. V roce 2019 dostalo Muzeum romské kultury do správy objekt, v jehož prostorách vzniká sídlo centra. Konkrétně se jedná o funkcionalistickou vilu na Velvarské ulici č. 1 v Praze-Dejvicích. Tu si nechal postavit podnikatel židovského původu Ing. František Leo Perutz podle návrhu Ernsta Mühlsteina a Victora Fürtha v roce 1937. Budově vily, její architektuře, historii i plánech do budoucna se věnuje výstava "...lepší architektura i život", jejíž autorkou je historička Muzea romské kultury Petra Svobodová



 

 

 

Archiv výstav

Kurátor galerie

Milan Mikuláštík
  milan.mikulastik@techlib.cz
  773 653 825

Editor: Milan Mikuláštík Poslední změna: 24.11. 2022 01:11