Geschichte der Chemie

Čtyřdílné Dějiny chemie žáka Justa Liebiga patřily v 19. století k nejvlivnějším knihám tohoto oboru. Pokud bychom chtěli srovnat současné přehledy chemie s Koppovými dějinami, nemůžeme nenarazit na nejmarkantnější rozdíl. Zatímco v současnosti převažují v takovýchto publikacích vzorce a poučky, pak v Koppově knize najdeme celou řadu etymologických exkursů. Doba, kdy klasická filologie ještě odlišovala vzdělance od nevzdělance, se nemohla nepromítnout do nutnosti každému z probíraných prvků předsadit pojednání o starořecké a latinské etymologii. Podrobně jsou zde však probrány i spisy a autoři, kteří se příslušnou organickou či anorganickou částí chemie zabývali a to dávno před vznikem této vědecké discipliny, tak je např. v kapitole o kyselinách citována pasáž z Aristotelova spisu, který je označován latinským názvem Meteorologica. Ale nešlo jen o tento znak vzdělanců, ale o mnoho víc. Byl to také symptom vzdělané dvojdomosti, to znamená, že vzdělání humanitní i přírodovědné se snoubilo v jedné a téže osobě. Dnes jsou takoví nijak hojní jedinci považováni za exoty a jako takoví příslušně společensky ostrakizováni, jinými slovy jsou podrobeni, jak tomu říká historik Jan Tesař, tento etolog české společnosti, „tichému teroru“.

Ovšem historický přístup k oboru byl jen jednou částí fyzikálního a chemického bádání Hermanna Koppa, který se věnoval především termodynamickým jevům. A nezanedbatelnou součástí jeho činnosti bylo i redigování slavného periodika Annalen der Chemie (rovněž v historickém fondu NTK), jež zaštiťoval svou vědeckou autoritou Justus Liebig, tento původce chemizace našeho stravování. Jak jsem napsal ve studii „Trojí degradace jídla: jíme, co nevíme“ (Tvar 6/2011): „Budeme-li chemizaci zemědělství chápat jako jeden z hlavních bodů jeho přeměny v potravinářský průmysl a budeme-li tuto přeměnu personifikovat postavou Justa von Liebiga, pak můžeme hovořit o datu vydání obou jeho klíčových děl, tedy 1843 a 1840, jako o časově zjištěném přerodu, jehož ničivým a v menší míře i blahodárným účinkům jsme vystaveni. (…) Pokud se nebudeme striktně vázat na historicky dostupné reálie, můžeme dojít za cenu drastického zjednodušení k vývojovému schématu: Jakmile se potrava vyvázala z vazby na náboženství a stala se pouhým prostředkem uspokojení jedné ze základních lidských potřeb, už neexistovala po opadnutí transcendentálně motivovaných zápovědí žádná překážka k její co nejmasovější produkci. Teprve tato degradace a instrumentalizace jídla otevřela cestu k Liebigovým převratným inovacím.“ Ačkoliv Koppův impakt je nesrovnatelný s Liebigovým, je určitě nutné znát jeho dílo už jen proto, abychom se mohli zamyslet, zda je ztráta dvojdomé vzdělanosti, z níž vyplývá, že vzdělaným může být nazýván jen ten, kdo má znalosti z obou oblastí – humanitní i přírodovědné, pro nás tak bolestná.

Sepsal: PhDr. Michal Janata

O knize

  • Plný název: Geschichte der Chemie
  • Autor: Dr. Hermann Kopp
  • Vydavatel: Druck und Verlag von Friedrich Vieweg und Sohn, Braunschweig
  • Rok vydání: 1847
  • Signatura C 702

Galerie

2
3
1
Editor: Petr Nouza Poslední změna: 14.1. 2016 11:01