Essai de statique chimique

Tvář vědy se mění tak, že charakter těch změn můžeme trochu nazřít jen tehdy, známe-li alespoň relevantní vědecká díla minulosti a to je u nás hodně zanedbaná oblast. Pokud je neznáme, udiví nás hodně věcí už na samém začátku. Například: Mohl by dnes nějaký chemik, který by navíc byl velkým inovátorem svého oboru, nazvat své dílo essai? Tento název, který se pojí zejména s dílem bystrého a hlubokého skeptika Michela de Montaigne, znamená pokus nebo zkouška, odhlédneme-li od dnes obvyklejších významů. Pokusem jsou Bertholletovy eseje o chemické statice v tom smyslu, že autor vstupuje na neznámou půdu, když vytváří chemickou nomenklaturu. Proces pojmenování má ještě v této době magicko-náboženskou povahu, je to jako vyslovení formule Fiat lux! – Budiž světlo! Dávat věcem jména znamenalo vdechovat jim jsoucnost, realitu, podobu vynořující se z chaosu. Udělením jména se získává moc nad předmětem ve smyslu „lidské vědění a moc splývají vjedno“, jak to formuloval v Novém organonu Francis Bacon. Proto se také vědy pokoušejí vytvořit systém, jehož základem je terminologie. Bertholletův nomenklaturní systém tak byl stvořitelsko-ustavujícím aktem. Esej v názvu Bertholletova díla vyjadřuje i druhý význam – pokus. Francouzské osvícenství bylo pod spíše nepřiznávaným vlivem skotského osvícenství, které souviselo s tradicí ostrovního empirismu. Jistý pocit méněcennosti doháněl francouzské filozofy a vědce hodně pokradmu se poohlížet po díle jejich skotských kolegů. Tak se vplížil do francouzského racionalismu původně baconovský a lockeovský empirismus. Proto má esej (nejen) v Bertholletově díle i význam pokus. Věci jsou podrobovány zkoumání nejen intelektem, ale i za jiných okolností nespolehlivými smysly. Smysly vnímá chemik či fyzik předmět svého zkoumání a co projde smysly, je základem racionálního usoustavnění. „Poznání pouze na základě smyslového vnímání,“ jak to formuloval John Locke v Eseji o lidském rozumu, se transformuje do racionálně uspořádaného systému. Vraťme se na začátek: Nestačí znát relevantní vědecká díla minulosti, ale i filozofické pozadí, z nichž vyrůstala.

Sepsal: PhDr. Michal Janata

O knize

  • Plný název: Essai de statique chimique
  • Autor: C. L. Berthollet
  • Vydavatel: l’imprimerie de Demonville et soeurs, chez Firmin Didot, Paris
  • Rok vydání: 1803
  • Signatura C 283

Galerie

2
1
Editor: Petr Nouza Poslední změna: 14.1. 2016 11:01