Tiryns. Der prähistorische Palast der Könige von Tiryns

V předmluvě rozeznává v lokalitě Tiryns archeolog Friedrich Adler tři druhy staveb: opevnění (Festungbauten), obydlí panovníka (Wohnhaus des Herrschers) a hrobky (Gräberbau). Vzhledem k rovinné poloze se právě hradby Tirynthu staly proslulými kvůli tloušťce (až 8 m) a výšce (až 16 m) zdiva, odkrytý palác nápadně připomínal Schliemannovi Homérův popis Meneláova paláce ve Spartě a šachtové hroby se staly poznávacím znamením mykénské kultury. Archeologický průzkum prováděli v letech 1884 – 1885 Schliemann s Dörpfeldem, přičemž 1. – 4. kapitolu této knihy napsal Schliemann a 5. – 6. Dörpfeld.

Vzhledem k dnešnímu pojetí archeologie vypadá literární motivace Heinricha Schliemanna jako výjimka i v době velkých objevů archeologie na maloasijském i řeckém území. Řada archeologů druhé poloviny 19. století ale studovali jiný obor, velmi často architekturu, znali dobře antickou literaturu. Velkou část popisu Tirynthu, Tróje i Mykén věnuje Schliemann literárním odkazům na oba Homérovy eposy, ale také na Apollodóra, Strabóna a řadu dalších. Ostatně tuto část výkladu převzal Schliemann z kapitoly o vykopávkách v Tirynthu své knihy Mykenae: Bericht über meine Forschungen und Ertdeckungen in Mykenae und Tiryns z roku 1878. Čistě literární podnět, který stál i na začátku Schliemannova rozhodnutí kopat na pahorku Hisarlik, hrál podstatnou roli i při vykopávkách v Mykénách a Tirynthu, ačkoli se až do rozluštění lineárního písma B Ventrisem a Chadwickem v roce 1952 nevědělo, že pod tímto písmem se skrývá mykénský dialekt staré řečtiny (nejnovější mykénská gramatika se nachází v knize předního světového znalce Antonína Bartoňka: Handbuch des mykenischen Griechisch, 2003). Pro Schliemanna byly literární prameny přinejmenším rovnocenným zdrojem poznatků jako archeologické prameny. Ačkoli ve svých knihách Schliemann popsal nejen nálezové situace, nalezené artefakty, ale také se hodně podrobně věnoval i přírodním podmínkám pozdějších archeologických areálů, mohli bychom s trochou nadsázky říci, že literární prameny pro něj byly tím hlavním a že jeho velmi houževnaté výkopy měly „jen“ doložit jejich dějovou pravdivost. Jinak řečeno, cítil se patrně obklopen v Argolidě Agamemnónem a dalšími héroi trójské války. Ostatně byla to Héra, která spravovala tehdejší Řecko ze svatyně mezi Tiryntem a Mykénami.

Sepsal: PhDr. Michal Janata

O knize

Galerie

10
2
3
4
5
6
7
8
9
1
Editor: Petr Nouza Poslední změna: 13.5. 2015 08:05