Beyträge zur Kriegs-Kunst und Geschichte des Krieges von 1756 bis 1763 mit Plans und Charten

Sedmiletá válka (1756-1763) je první válkou, která si zaslouží adjektivum světová. Vedla se na do té doby nepředstavitelné ploše - v Americe, Evropě, Asii, Africe a postupně se do ní zapojily všechny tehdejší velmoci a většina mocností. Vysvětlit všechny její příčiny by vyžadovalo velikého historika a filosofa. Pro zjednodušení lze říci, že mezinárodně-politická situace poloviny 18. století přinesla zvrat aliancí v Evropě a vznik nových uskupení. Na jedné straně stáli Velká Británie a Prusko. Proti nim stála aliance Rakouska, Francie, Saska, Ruska a Švédska. Později se měli zapojit i Španělsko a Portugalsko.

V Evropě válka začala 29. srpna 1756, když pruský král Fridrich II. náhle s 66 000 muži napadl Sasko, které rychle obsadil. Poté vpadl do Čech a 1. října v bitvě u Lovosic dosáhl taktického vítězství nad polním maršálem Brownem. Nicméně poté byl stejně nucen z českého království odtáhnout. Následující rok měl však přivést největší boje celého konfliktu. Fridrich II. se do Čech znovu vrátil na jaře následujícího roku. Zaútočil hned ze čtyř směrů. Zaskočená císařská armáda nebyla schopna náporu čelit a stáhla se ku Praze. Zde se 6. Května odehrála jedna z nejkrvavějších bitev 18. století, která skončila Fridrichovým vítězstvím. Následovalo obléhání a ostřelování města. Situaci zachránil polní maršál Daun, který 18. června porazil Fridricha v bitvě u Kolína. Pruský král, který měl dosud pověst nepřemožitelného, zde poprvé okusil porážku a opět z Čech odtáhl. Válka však měla trvat dalších šest let, během nichž se štěstí střídavě přiklánělo na tu či onu stranu. V roce 1762 se již zdálo, že Prusku dochází dech. Fridricha však zachránila smrt carevny Alžběty I. Petrovny a nástup silně proprusky orientovaného Petra III., který uzavřel s Prusy mír. Vyčerpané Rakousko nebylo bez ruské pomoci schopné ve válce pokračovat. Proto byl 15. února uzavřen Hubertusburský mír mezi Rakouskem a Pruskem, který definitivně ukončil sedmiletou válku. Zúčastněné strany z ní vyšly výrazně oslabené, aniž by nějak výrazně změnily tehdejší stav v Evropě. Výjimkou byla Velká Británie, která ještě více posílila své postavení koloniální velmoci.

V historickém fondu NTK se nachází šestisvazkové dílo věnující se výše zmíněnému konfliktu. Bylo vydávané ve Freiburgu v letech 1775-1786. Jejím autorem byl Johann Gottlieb Tielke (1731-1787), saský důstojník, uznávaný vojenský historik a v neposlední ředě přímý účastník sedmileté války. Jeho dílo zdaleka nepředstavuje komplexní historii celého konfliktu, jak by se mohlo na první pohled zdát. Autor se nejenže soustředí výhradně na evropská bojiště, ale i v tomto rámci je práce publikace vysoce selektivní.

První svazek obsáhle popisuje bitvu u Maxenu. Zde 21. Října 1759 polní maršál Daun porazil pruský sbor pod vedením generálporučíka Friedricha Augusta von Fincka. Svazek druhý vykresluje tažení roku 1758 z ruského pohledu, přičemž nejvíce pozornosti věnuje krvavé, ale víceméně nerozhodné bitvě u Zorndorfu a obléhání pruského města Kolberg. Třetí svazek se zabývá kampaněmi v roce 1761. Čtvrtý svazek, který se soustředí na obsazení polské Svídnice generálem Laudonem, v naší sbírce bohužel chybí. Pátý svazek popisuje tažení roku 1761 v Pomořansku. Poslední šestý svazek se věnuje tématu dobových fortifikací. Kniha představuje zajímavý příspěvek k důležitému a někdy neprávem přehlíženému konfliktu napsaným nedlouho po jeho skončení autorem, který válku zažil.

O knize

  • Plný název: Beyträge zur Kriegs-Kunst und Geschichte des Krieges von 1756 bis 1763 mit Plans und Charten
  • Autor: Tielcke, Johann Gottlieb
  • Vydavatel: Freyberg : gedruckt mit Barthelischen Schriften
  • Rok vydání: 1775
  • Signatura F 127

Galerie

2
3
4
5
1
Editor: Petr Nouza Poslední změna: 22.1. 2016 13:01