Le Bombardier Francois

Bernard Forest de Bélidor (1698-1791) byl francouzský inženýr, který se nejvíce proslavil na poli hydrauliky a také v balistice. Narodil se do vojenské rodiny ve Španělsku, kam jeho otce, důstojníka francouzských dragounů, odvelela služební povinnost. Osiřel, když mu bylo sotva pět měsíců, a tak se o výchovu starala rodina jeho kmotra, jenž byl dělostřeleckým důstojníkem. Možná z toho důvodu se také sám dal na vojenskou dráhu. V armádě dokázal zúročit svůj matematický talent. Díky svým schopnostem mohl pracovat se dvěma významnými matematiky a astronomy Jacquem Cassinim (1677-1756) a Philippem de la Hire (1640-1718), když se s nimi podílel na měření pařížského poledníku. Byl to pak vévoda orleánský, který mu zařídil místo učitele matematiky v nově zřízené dělostřelecké škole v La Fère. Během válek o rakouské dědictví (1740-48) sloužil tam, kde bylo zrovna potřeba, v Bavorsku, Itálii a Belgii. Po jejich skončení se usadil v Paříži s hodností brigádního generála a obdržel Řád svatého Ludvíka.

Své publikace psal nejvíce v době svého působení na dělostřelecké škole ve dvacátých a třicátých letech 18. století. Některé z nich se nacházejí v Historickém fondu NTK. Nejznámější z nich je dnes Architecture hydraulique. Jeho první vojenskou publikací byla Nouveau cours de mathématique pro potřeby dělostřeleckých kadetů a ženistů.  Druhá, Le Bombardier Francois, byla určená pro použití v boji. Zaměřuje se převážně na moždíře, tj. dělostřeleckou zbraň s krátkou hlavní, která střílela pod vysokým úhlem a používala se zejména při obléhání. Moždíře je možné označit za předchůdce dnešních minometů.

Tato Bélidorova rukověť je rozdělena do dvou částí. Ta první, podstatně kratší část, obsahuje poznámky k taktice starších dělostřelců. Porovnává ráže moždířů, jejich efektivní dostřel. Popisuje granáty do moždířů a jejich nabíjení. Jednalo se o duté koule z litiny, které se před odpálením napěchovaly střelným prachem, a posléze se do nich natloukla válcovitá zápalná roura ze dřeva. Ta se okamžik před odpálením zapálila. Autor dále popisuje způsoby míření. Nejčastěji se mířilo pod úhlem pětačtyřiceti stupňů. Délka střelné dráhy se odvíjela od velikosti nálože prachu, která vystřelovala projektil. Zmenšováním, popřípadě zvětšováním nálože se pak dala střelná dráha upravovat. Pakliže vše šlo správně, měl granát explodovat v okamžiku dopadu anebo ještě lépe bezprostředně před ním. Velice často však docházelo k předčasným výbuchům vysoko nad cílem.

Autor dále vysvětluje vliv kvality střelného prachu. Následuje 272 stran tabulek. Ve druhé části se autor opět věnuje bombám, granátům a raketám, postupům jak vyvíjet zápalné střely a způsob jejich výroby (jako primitivních, ale účinných zápalných projektilů se používalo na roštu rozžhavených želených koulí, kterými se dal úspěšně založit požár).

Kniha má formát A5, hnědou koženou vazbu. Text doprovází osm složených listů příloh s technickými vyobrazeními.

O knize

  • Plný název: Le Bombardier Francois, ou nouvelle Methode de jetter les bombes avec Precision
  • Autor: Bernard Forest de Bélidor
  • Vydavatel: Amsterdam : Aux Depens de la Compagnie
  • Rok vydání: 1734
  • Signatura F 117

Galerie

Le Bombardier Francois 1
Le Bombardier Francois 2
Le Bombardier Francois 3
Editor: Petr Nouza Poslední změna: 28.4. 2016 14:04