America's munitions 1917-1918

Během první světové války Spojené státy americké po dlouhou dobu udržovaly politiku neutrality a izolace. Drtivá většina Američanů si nepřála být vtažena do z jejich perspektivy nesmyslného evropského konfliktu. Do války proto USA vstoupily až 6. dubna 1917 poté, co Němci v rámci neomezené ponorkové války začali potápět americké obchodní lodě. Přísun amerických vojáků znamenal pro vyčerpané spojence zoufale potřebnou posilu. Navzdory domněnkám některých, že Americký expediční sbor bude představovat podporu především morální, vojáci sehráli svou roli v zastavení německé jarní ofenzívy roku 1918 a podíleli se na spojenecké stodenní kampani, která donutila centrální mocnosti kapitulovat.

Zajímavé je, že ačkoliv se americká armáda na začátku války skládala z méně než 200 000 mužů, během pouhých 19 měsíců se rozrostla na 4 000 000. Jedním z mnoha problémů však bylo, že americké válečné plány nezahrnovaly neméně důležitou mobilizaci průmyslu a zbrojní výroby. Vybudování takto velké armádní mašinerie byl kolosální projekt s cílem vyprodukovat obrovské množství děl, tanků, letadel, pušek, uniforem, polních telefonů, konzerv, atd.

Tento válečný projekt stojící daňového poplatníka miliardy dolarů zanalyzovala zpráva, kterou rok po válce sepsal Benedict Crowell (1869-1952), důstojník v záloze a asistent ministra války. Jeho vyčerpávající zpráva měla pro svůj vznik několik důvodů. První je zcela zjevný. Rozbory vojenských analytiků jsou nutností, bez niž by žádná vláda nemohla plánovat svou obrannou politiku. Kdyby však šlo jen o to, Crowellova zpráva by pravděpodobně zůstala šedou literaturou a nedostala by se mezi širší veřejnost. Oficiální místa se však rozhodla tento dokument (pochopitelně značně zcenzurovaný) vydat knižně. Jednak tím mohla vysvětlit občanům obrovské válečné náklady a rovněž tímto způsobem vzdala hold všem vědcům, průmyslníkům a továrním dělníkům, kteří se na tomto procesu podíleli a v přeneseném smyslu celé domácí frontě.

Kniha je rozdělena do sedmi částí. První se zaměřuje na problém výzbroje. Autor nejprve popisuje produkci artilerie od mobilních polních děl (37-milimetrová,75-milimetrová, 4,7 palcová atd.) po masivní železniční děla. V okamžiku amerického vstupu do války se děla vyráběla ve čtyřech továrnách. Ty se později rozrostly na devatenáct. V některých případech již existující závody pozměnily svou produkci, jindy vyrostly továrny na zelené louce. Dále se věnuje výrobě dělostřeleckých granátů. Produkce trinitrotoluenu ze zvedla z 600 000 liber na 16 000 000. Autor neopomíjí ani zaměřovací zařízení. Postupně se dostává ke všem zbraním přes tanky, které zrodila první světová válka, po pěchotní zbraně, střelivo a vojenskou výstroj. Mezi klady knihy patří, že se neomezuje jen na suchý popis produkce jednotlivých zbraní, ale popisuje jejich historii, význam a použití v širším kontextu.

Druhá kniha pojednává o leteckých silách, tedy o dalším odvětví, které válka posunula rychle kupředu a kde měli Američané opět co dohánět. Neexistence dostatečně výkonného amerického leteckého motoru vhodného pro vojenské letouny byla jen jedním z mnoha problémů. Další části jsou již méně vyčerpávající. Věnují se ženistům, vývoji chemickým zbraní a obraně proti nim. Poslední velkým tématem je logistika, měla na moderním bojišti větší význam než kdy předtím.

Kniha má modrou plátěnou vazbu. Text doprovází kromě četných fotografií i tabulky a grafy. Exemplář ve fondu NTK si našel cestu do tehdejšího Československa přes velvyslanectví ve Washingtonu. Můžete přečíst si ji přečíst v digitální podobě.

O knize

Editor: Petr Nouza Poslední změna: 25.5. 2016 10:05