ADOLF BENŠ

Architektonické dílo 


Kdy

27. 11. 2015 - 30. 1. 2016

Kde

parter NTK

Vernisáž

čtvrtek 26. 11. 2015 v 18.00, parter NTK

Výstavu celoživotního díla významného architekta Adolfa Benše, mimo jiné autora budovy pražských Elektrických podniků, připravil tým pod vedením prof. Petra Keila pod záštitou Nadace Charty 77. Během trvání výstavy bude možno v knihkupectví ČVUT zakoupit monografii architekta Adolfa Benše z pera prof. Vladimíra Šlapety s předmluvou prof. Kennetha Framptona a v grafické úpravě prof. Zdenka Zieglera. 

Komentovaná prohlídka

Autor retrospektivní výstavy Adolfa Benše Prof. Vladimír Šlapeta promluví o tomto významném funkcionalistickém architektovi.

úterý 26. ledna 2016 v 15:30, parter NTK

 

 

 

Úvodní slovo Kennetha Framptona pro monografii Adolfa Benše, která je podkladem pro výstavu k 121. výročí architektova narození

Autorem této rozsáhlé studie o význačném českém architektu Adolfu Benšovi je architekt a historik Vladimír Šlapeta, zkušený lektor a kosmopolitní nadšenec pro české moderní meziválečné hnutí, který si první uznání v anglo-americkém světě vysloužil v roce 1987 svou publikací Czech Functionalism v Architectural Association.

Benš byl postupně žákem Jana Kotěry a Josefa Gočára, v důsledku toho pak přešel ve dvacátých letech od českého kubismu svého mládí do konstruktivistické dospělosti. Benš navrhl a postavil širokou škálu úkolů, od návrhů mostů s širokým rozponem až po sociální obydlí pro zaměstnance společnosti Baťa, vedle řady kubizujících vil pro střední vrstvu, z nichž nejvýznačnější byla Divišova vila (1929–1930). Postavení tohoto díla lze posuzovat i ze skutečnosti, že bylo brzy po svém dokončení zařazeno do klasického přehledu F. R. S. Yorka, nazvaného The Modern House, který byl poprvé vydán v roce 1935. Tento čtyřpatrový dům, postavený na svažitém pozemku na okraji Prahy, měl pod svou vnější asymetrickou formou klasický vnitřní rámec, stejně jako mnoho dalších Benšových děl. V jeho hře s Raumplanem se vzájemně provázanými schodišti a jeho velkorysém měřítku zvláště v hlavních prostorách (především ve vstupní hale, pracovně a velkém obývacím pokoji – jídelně v prvním poschodí) je také něco loosovského. Pro dané období je charakteristické, že tento poslední prvek posiluje a zdůrazňuje posuvné a skládací fenetre en longueur v ocelovém rámu. Benšova náklonnost pro symetricky modulovaná průčelí je také zřejmá v československém pavilonu, který navrhl pro účely průmyslové výstavy v Lutychu v roce 1929 a v jeho soutěžním návrhu na československý státní pavilon pro světovou výstavu v Paříži v roce 1937, který později realizoval Jaromír Krejcar.

Dvě mistrovská díla Benšovy kariéry jsou nepochybně palác Elektrických podniků v Praze, navržený s Josefem Křížem v roce 1926, jehož realizace trvala téměř desetiletí a odbavovací hala letiště Praha-Ruzyně, postavená z let 1932–1937. Tato dvě díla vypovídají nejvěrněji o rozsahu a žánru Benšova talentu, kdy první z nich je konstruktivistickým tour de force s klasickými podtóny, brilantně komponovanými v urbánním prostředí na trojúhelníkovém pozemku městské čtvrti. To, co však uvádí na tomto díle v úžas, je jeho šestiposchoďová centrální hala: celek osvětlený shora střechou ze skla a betonu, který je smělým technickým dokladem schopnosti českých stavitelů. Bohužel v dnešní době tato zdatnost upadla v zapomnění, stala se zapomenutým řemeslem v Čechách i všude jinde. Naproti tomu odbavovací hala letiště v Ruzyni jedinečným způsobem potvrzuje Benšovu vyzrálou citlivost, především snad pro asplundovský humanismus, prostupující jeho konstruktivistická průčelí na úrovni detailů. Nejlépe to můžeme zaznamenat v průniku čtvercových oken a v teplých bohatých detailech jeho interiérů se zdmi z leštěné dýhy a pásovým terrassem podlah.

Benš je však pouze jedním z mnoha českých avantgardních architektů, z nichž všichni by si zasloužili hlubší studii jako je tato. Lze doufat, že tato práce je pouze začátkem řady podobných monografických studií, které by přispěly k prohloubení našeho porozumění tohoto neobyčejně bohatého období, které až do dnešních dnů zůstávalo poněkud zanedbáno. Byl to skvělý moment modernity v architektuře, který se zjevil a dospíval k zralosti v období od založení státu v roce 1918 až do tragického potlačení občanské společnosti o dvacet let později. Ve smyslu architektury ve službách veřejnosti šlo o krátký zlatý věk, který se teprve nyní vrací k naší pozornosti jako věčný testament optimistické a rytmické tvořivosti.

Kenneth Frampton

Britský architekt, kritik architektury, teoretik, historik a profesor architektury na Graduate School o Architecture and Planning Columbijské univerzity v New Yorku

Archiv výstav

Kurátor galerie

Milan Mikuláštík
  milan.mikulastik@techlib.cz
  773 653 825

Otevírací doba

út – ne 10—18

 


Otevírací doba

út – ne 10—18


Otevírací doba

út – ne 10—18

Editor: Milan Mikuláštík Poslední změna: 29.1. 2021 02:01