Open Access
Open Access (OA), neboli otevřený přístup, je model publikování, který si klade za cíl zajistit okamžitý, trvalý, svobodný a bezplatný přístup k vědeckým publikacím vznikajícím u veřejně financovaného výzkumu všem bez rozdílu prostřednictvím internetu.
Hlavním cílem otevřeného přístupu je veřejná dostupnost výzkumných informací, a to jak pro odbornou, tak i laickou veřejnost.
Výhody používání
Mezi hlavní přínosy patří to, že:
Zdroj: Policy Guidelines for the Development and Promotion of Open Access
- zlepšuje rychlost, účinnost a výkonnost výzkumu,
- je faktorem umožňujícím interdisciplinární výzkum,
- umožňuje počítačové zpracování výzkumné literatury,
- zvyšuje viditelnost, využití a dopad výsledků výzkumu,
- umožňuje profesionálům, odborníkům, obchodníkům a zainteresované veřejnosti těžit z výzkumu.
Historie
Otevřený přístup je pevně spojen se vznikem Internetu a technickým rozvojem v oblasti elektronického publikování. Definování principu otevřeného přístupu je spojeno s Budapešťskou iniciativou, která vznikla 14. února 2002.
Další aktivitou bylo Prohlášení z Bethesdy k OA publikování. Toto prohlášení bylo výsledkem setkání konaného v Howard Hughes Medical Institute. Prohlášení se týkalo především k definici otevřeného přístupu ve vztahu k vydavatelům a dalším poskytovatelům vědeckých informací.
Důležitou iniciativou byla Berlínská deklarace, která byla výsledkem konference konané 22. října 2003 na podporu open access. Svým podpisem se univerzity a výzkumné organizace připojují k podpoře otevřeného přístupu s využitím možností internetu. Národní technická knihovna podepsala tuto deklaraci 17. listopadu 2015.
Video
Otevřeného přístupu je možné dosáhnout různými způsoby. Existují dvě základní cesty zpřístupnění:
Zelená cesta (angl. green road nebo green open access) jde cestou okamžité autoarchivace. Přístup k plnému textu publikace zajišťuje sám autor tím, že ji uloží v preprintové, postprintové a vydavatelské verzi do oborového nebo institucionálního repozitáře.
Zlatá cesta (angl. gold road nebo gold open access) označuje časopisy, jejichž vydavatelé zpřístupní obsah sami po vydání. Čtenář v tomto případě již za další přístup k danému plnému textu neplatí (předplatné). Za pokrytí výdajů na vydání článku však vydavatel požaduje po autorovi poplatek za zpracování článku (angl. article processing charge).
U obou cest mohou komerční vydavatelé využít časové embargo. S ním je možné vědeckou publikaci zpřístupnit v repozitáři až po uplynutí stanovené lhůty.
Tito vydavatelé nabízí publikování v hybridních časopisech, které aplikují přístup prostřednictvím předplatného a zároveň nabízejí autorům volné zpřístupnění jejich publikací za poplatek. U těchto časopisů jsou podmínky autoarchivace a zpřístupnění stanoveny licenčními podmínkami.
Druhy časopisů
Časopisy můžeme rozdělit na několik typů:
Příklad: Cell Reports
Příklad: Nature Communications
Příklad: Frontiers in Bioscience
Poplatky za otevřený přístup
Cena za volné zpřístupnění se u komerčních vydavatelů odlišuje podle titulu časopisu. Po jeho zaplacení se stává publikace volně přístupnou. Jako příklad může posloužit vydavatel Elsevier s jeho OA Price List, kde můžete vidět poplatky za časopisy s placeným OA nebo za hybridní časopisy.
U některých časopisů mohou autoři vydavatele požádat o odpuštění poplatku (angl. waiver policy). Jedná se o podporu autorů z rozvojových zemí.
Poplatek je možné uhradit z některých výzkumných programů. V Horizontu 2020 jako uznatelný náklad nebo plnou cenu hradí přímo domovská instituce autora.
Zaměstnanci VŠCHT Praha mohou žádat o finanční podporu své publikace. Na stránkách ChemTK naleznete více informací.
Hledáte vědecké publikace nebo časopisy s otevřeným přístupem? Hledáte o nich více informací? Pomůže Vám tento přehled.
Vyhledávání informací
Informace o jednotlivých časopisech nabízí databáze Ulrichsweb. Do obsahu aktuálních čísel časopisů se dostanete s JournalTOCs.
Bibliografické a citační databáze jako je Scopus a Web of Science zpracovávají obsahy některých časopisů s otevřeným přístupem. Citační metriky týkající se těchto časopisů naleznete v Scopus Sources a Journal Citation Reports.
Vyhledávání ve volně přístupných zdrojích
V případě, že hledáte výsledky vědeckého výzkumu s otevřeným přístupem, tak Vám nabízíme několik zdrojů, kde můžete začít.
Podobnou službu nabízí ROAD: Directory of Open Access Scholarly Resources. Neslouží přímo pro vyhledávání plných textů, ale lze jej používat jako rejstřík informací o recenzovaných časopisech, knižních sériích a konferenčních sbornících s otevřeným přístupem.
Pro vyhledávání můžete použít jednotlivé oborové databáze a repositáře jako je například arXiv, CiteSeerX nebo SCOAP3.
V případě hledání vědeckých výsledků vzniklých z grantů a projektu Evropské unie doporučujeme použít OpenAIRE a Zenodo.
Stejnou funkci nabízí OAPEN Online Library.
U knih s otevřeným přístupem může pomoci Open Access Directory a jeho seznam vydavatelů.
Pro hledání volně přístupných disertačních prací vyzkoušejte ProQuest Dissertations & Theses OPEN nebo jednotlivé institucionální repozitáře univerzit, které jsou zahrnuty v OpenDOAR.
Vyhledávání v elektronických zdrojích NTK/ChemTK
Národní technická knihovna a ChemTK nabízí svým registrovaným zákazníkům přístup k databázím elektronických zdrojů. Některé z těchto plnotextových databází jako je ScienceDirect nebo SpringerLink dovolují vyhledávání obsahu s otevřeným přístupem. Jde o publikace, které autoři zpřístupnili veřejnosti pomocí jedné z cest otevřeného přístupů.
Informace o možnostech publikování zjistíte u konkrétního vydavatele nebo časopisu na jejich webových stránkách. Bývají zde uvedeny poplatky, podmínky autoarchivace, práva na publikování, užití volných licencí nebo v jaké verzi je možné publikaci zpřístupnit veřejnosti.
Na co si dát pozor
S rozvojem elektronického publikování a otevřeného přístupu se začaly objevovat také predátorští vydavatelé a časopisy. Více o nich naleznete v našem průvodci Predátorské časopisy.
Financování výzkumu a OA
Financování základního a aplikovaného výzkumu je spjato s optimálním využitím poskytnutých veřejných prostředků. Proto jednotliví národní a mezinárodní poskytovatelé mohou po příjemcích požadovat zveřejnění výsledků s pomocí otevřeného přístupu. Požadavky na autoarchivaci u zahraničních poskytovatelů lze zjistit díky SHERPA/JULIET. Tento průvodce se zaměřuje na politiky otevřeného přístupu v rámci České republiky a Evropské unie.
„Cílem politik otevřeného přístupu je poskytnout čtenářům bezplatně přístup k recenzovaným vědeckým publikacím a údajům z výzkumu v co nejranější fázi jejich šíření a umožnit používání a opakované využívání výsledků vědeckého výzkumu. Tyto politiky by se měly provádět s ohledem na problematiku práv duševního vlastnictví.“ Zdroj: Doporučení komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání (2012/417/EU)Pilotní testování open access politik EU bylo zahájeno během 7. rámcového programu a plně byly uplatněny v programu Horizont 2020. Hlavní požadavky na příjemce této finanční podpory výzkumu jsou obsaženy v Guidelines on Open Access to Scientific Publications and Research Data in Horizon 2020.
Část rozpočtu Horizontu 2020 získává European Research Council, která politiku podpory otevřeného přístupu představila ve svých Open Access Guidelines for researchers funded by the ERC. Jako repozitář je doporučován OpenAIRE.
Problematiku politik otevřeného přístupu v EU podrobně vysvětluje průvodce Ústřední knihovny Vysoké školy báňské v části Otevřený přístup v Evropském výzkumném prostoru.
Toto doporučení nastavilo především požadavky na výzkumné organizace a poskytovatele podpory v oblasti výzkumu a vývoji, tak aby bylo možné implementovat a podpořit publikování s otevřeným přístupem na národní úrovni. Vláda ČR měla podpořit tyto snahy vznikem národní politiky.
Dne 14. června 2017 Vláda ČR na svém jednání schválila Národní strategii otevřeného přístupu k vědeckým informacím ČR na léta 2017–2020.
Veřejné licence
Autoři mohou u publikací stanovit práva k užití díla pomocí veřejných licencí. Ovšem pouze tak, jak jim to umožňuje licenční smlouva s vydavatelem daného periodika. Většina vydavatelů používá licence Creative Commons.
Uložení publikace do repozitáře
Pokud chcete uložit svůj článek do institucionálního repositáře, měli byste si ověřit, zda tuto možnost vydavatel časopisu povoluje. Tuto informaci můžete ověřit ve smlouvě s vydavatelem nebo pomocí databáze SHERPA/RoMEO. Tato služba poskytuje informace o vztahu vydavatelů k otevřenému přístupu a možnostech autoarchivace u jednotlivých časopisů.
Hledáte repozitář?
Repozitáře, kde je možné uložit vaše publikace, naleznete například v rejstříku repozitářů OpenDOAR. Případně využijte služeb repozitáře, který nabízí vaše domovská univerzita.
Informační zdroje
- Open Access ČR – informativní stránky o otevřeném přístupu
- Open Access Directory – wiki stránka zaměřená na poskytnutí důležitých informací o otevřeném přístupu
- Open access průvodce Ústřední knihovny ČVUT – informace o otevřeném přístupu konkrétní univerzity
- Open access průvodce Ústřední knihovny UK – informace o otevřeném přístupu konkrétní univerzity
- Open access průvodce Ústřední knihovny VŠB-TUO – informace o otevřeném přístupu konkrétní univerzity
- Open Access Scholarly Information Sourcebook – informace o otevřeném přístupu
Publikace
- How Open Is It? – jednoduchý průvodce zaměřující se na OA a identifikaci politiky zpřístupňování u vydavatelů vědeckých informací
- Open Access – kniha o otevřeném přístupu od Petera Subera vydaná MIT Press
- Open Access and the Humanities – kniha o otevřeném přístupu z pohledu humanitních věd
- Policy Guidelines for the Development and Promotion of Open Access – publikace vydaná UNESCO vysvětlující principy otevřeného přístupu.
- Safe to be open: Study on the protection of research data and recommendations for access and usage – studie vydaná projektem OpenAire, která se zaměřuje na vymezení otevřeného přístupu z hlediska právní ochrany duševního vlastnictví
Databáze, repositáře a vyhledávání
- arXiv – repositář preprintových verzí vědeckých článků z oblastí fyziky, biologie, matematiky a statistiky
- BASE – agregátor mezinárodního OA obsahu vytvořený Univerzitou v Bielefeldu
- CORE – agregátor pro vyhledávání článků z uložených v OA repositářích
- Directory of Open Access Journals – ddatabáze recenzovaných vědeckých otevřených časopisů Rozhraní databáze umožňuje také vyhledávat články u většiny indexovaných časopisů
- Directory of Open Access Books – databáze orientující se na volně přístupné odborné knihy
- Figshare – nástroj a webové úložiště pro vědecké publikace a jejich autory
- Google Scholar – webový vyhledávač orientující se na vědecké publikování, kde u některých výsledků hledání je možné se dostat na plné texty publikací
- OAIster – volně přístupný souborný katalog OA publikací, který je součástí mezinárodního katalogu WorldCat
- OAPEN – knihovna OA publikací zaměřená na humanitní a společenské vědy
- OpenAire – informativní portál EU a agregátor výsledků výzkumu podpořených z programů 7FP a Horizont 2020
- OpenDOAR – rejstřík institucionálních a oborových repositářů
- Paperity – agregátor plných textů časopisů s otevřeným přístupem
- ResearcherGate – sociální síť pro vědce, která umožnuje sdílení publikací s otevřeným přístupem
- ROAD Directory of Open Access Scholarly Resources – rejstřík OA časopisů, konferenčních sborníků a sériových monografií, kterým bylo přiřazeno číslo ISSN
- ROAR Registry of Open Access Repositories – rejstřík Open Access repositářů, který dovoluje společné prohledávání obsahu
- SCOAP3 repozitář – repozitář obsahu vybraných časopisů z částicové fyziky, které byly získány v rámci projektu SCOAP3
- Zenodo – digitální repositář pro obsah s otevřeným přístupem a výzkumná data
Nástroje
- SHERPA/JULIET – rejstřík grantových agentur a poskytovatelů finanční podpory, které požadují publikování výsledků výzkumu s otevřeným přístupem
- SHERPA/RoMEO – rejstřík informací o vydavatelích vědeckých publikací s ohledem na jejich politiku týkající se otevřeného přístupu a autoarchivace
Původní autor: Jakub Szarzec