Jak rozpoznat vhodný zdroj

Při práci se všemi druhy informací je třeba dbát na několik zásad, která nám pomohou rozeznat zdroj, který je pro nás po všech stránkách relevantní a přínosný. Ať už se jedná o odborné publikace nebo mediální sdělení, vždy je na místě obezřetnost a kritický přístup.

Zásada ověřování informací - "CRAAP" filtr

zásada, která nám pomůže zhodnotit odborné informace z několika hledisek:

  • Aktuálnost (Currency)
  • Relevance (Relevance)
  • Autorita (Authority)
  • Správnost (Accuracy)
  • Účel (Purpose)

 

Aktuálnost (Currency)

  • Je informace, kterou chceme použít, aktuální?
  • Jaké je stáří zdroje, ze kterého čerpáme? (u tištěných např. rok vydání knihy/časopisu)
  • Byla informace aktualizována/revidována? (u elektronických zdrojů)
Tip: Nároky na aktuálnost informace se mohou odvíjet od nároků našeho oboru. V některých oborech se informace stávají „zastaralými“ mnohem rychleji.

Relevance (Relevance)

  • Odpovídá informace našim potřebám? (Zodpovídá naše otázky?)
  • Má požadovanou úroveň? (Není příliš základní nebo naopak pokročilá?)
  • Kdo má být hlavním příjemcem informace?
Tip: Informace je relevantní, pokud nám přináší praktický užitek, můžeme jí např. podepřít svou myšlenku.

Autorita (Authority)

  • Kdo je původcem informace? (Je zřejmý autor nebo organizace stojící za jejím zveřejněním?)
  • Je autor nebo organizace kvalifikovaná/způsobilá pro šíření takové informace? (svým vzděláním/zaměřením/předmětem činnosti)
  • Jsou dostupné kontaktní informace? (na autora/nakladatele/organizaci)
  • Poznáme z URL, o jakou organizaci se jedná? (např. .edu/.gov/.org)
Tip: Absence jména konkrétního člověka ještě neznamená, že informaci nemůžeme použít. Zdrojem může být např. vládní nebo vzdělávací organizace.

Správnost (Accuracy)

  • Jak informace vznikla? Je podepřena důkazy? (Je výsledkem měření/experimentu?)
  • Zrevidoval ji někdo? (Prošla např. recenzním řízením?)
  • Můžeme z vlastní zkušenosti nebo jiného zdroje potvrdit její pravdivost?
Tip: Text by měl být napsán gramatických nebo typografických chyb. Přítomnost těchto nedostatků může zpochybnit důvěryhodnost celého sdělení.

Účel (Purpose)

  • Za jakým účelem informace vznikla? (Měla za cíl informovat/naučit/pobavit/přesvědčit/prodat?)
  • Jsou záměry autora/původce zřejmé?
  • Je informace předkládána jako fakt/názor/propaganda?
Tip: Účel díla poznáme mj. také podle užité rétoriky. Informace by měly být sděleny objektivním jazykem, bez citového zabarvení, ideologických nebo jiných předpojatostí.

Mediální sdělení

Mediální sdělení (informace v médiích, na soc. sítích atd) tvoří specifickou kategorii informací, k nimž je třeba přistupovat zvlášť obezřetným způsobem. Při posouzení důvěryhodnosti textového nebo audiovizuálního sdělení nám může pomoci těchto 5 klíčových otázek (Kdo? Co? Komu? Jak? Proč?).

Převzato z JSNS:

(null)

(null)

Užitečné odkazy

Analýzy mediálních sdělení

V rámci vzdělávacího programu Jeden svět na školách pod záštitou Člověka v tísni vznikla publikace Na pravdě záleží, která detailněji a na příkladech zpracovává metodu pěti klíčových otázek pro posouzení důvěryhodného textu.

Evaluating information sources

Kritické hodnocení informací je důležitou odbornou dovedností. Použijte tyto techniky na informace, které najdete na webových stránkách, v knihách, časopisech a novinách. Původ informace vám pomůže stanovit její důležitost.

Editor: Pavlína Tvrdá Poslední změna: 15.9. 2017 13:09