Jak číst

Techniky individuální četby

Všechny metodické přístupy k četbě, které jsou doporučovány studentům – jako například metody SQ3R, SQ4R a PQ4R anebo přístup zvaný anglicky PACER (s nímž vás seznámí toto video na YouTube) – mají tři rysy společné. Kladou důraz na schopnost jednotlivého čtenáře

• aktivně si klást otázky už před četbou, nejen v jejím průběhu,
• použít více různých způsobů, jak si přečtené znázornit či zopakovat: nakreslit si mapu či obrázek, přeříkat si nahlas klíčové poznatky, napsat si shrnutí vlastními slovy apod.
• průběžně si spojovat nově vyčtené informace s tím, co znám už z dřívějška, ale také s tím, k čemu mi mají posloužit, a s dalšími informacemi, které potřebuji k pochopení textu. Například teoretická tvrzení si spojuji s empirickými doklady, s příklady praktického využití a podobně.

Více se o potřebě zpracovávat přečtené průběžně dozvíte

• česky ve dvacetiminutovém videu Jana Kohuta Jak číst knihy lépe;
• anglicky v patnáctiminutovém videu Justina Sunga nazvaném How to Remember Everything You Read.

Četba ve studijní skupině

Při četbě ve skupině se nabízí možnost rozdělit si čtenářské role tak, aby vynikla dynamika aktivního čtení. Při probírání textu se jeden čtenář zaměří na vizualizaci vyčtených poznatků, druhý dostane za úkol kladení otázek a moderování debaty a třetí se bude soustředit na propojování dílčích poznatků ve vyšší celky a uvádění přečteného do širších souvislostí. Více se dozvíte anglicky v této volně dostupné prezentaci.

Otázky k četbě

Jak se ptát a jakým otázkám se spíš vyhnout?

Doporučené zdroje

Další zdroje k technikám četby

• Critical Reading Techniques: anglický přehled technik kritického čtení z Open University.
• How to read efficiently: anglický návod na účinnou četbu z průvodce studentskými dovednostmi University of Sheffield.
• How to read: other techniques: návod anglické organizace Royal Literary Fund na to, jak číst pro psaní.
• CRACKNELL, Lauren, b.r. Reading techniques: knihovnický průvodce k technikám četby z University of Suffolk.
• GILROY, S., 2018. Interrogating texts: knihovnický průvodce k četbě s otázkami z Harvard University.
• JESPER, Steph, b.r. The SQ3R Method: praktický návod k četbě s otázkami metodou SQR3 z University of York.

• < Předchozí
• Další >

Poznámky a shrnutí pomocí nástrojů AI

Přehled nástrojů AI umožňujících tvorbu obsahových shrnutí najdete v našem průvodci k nástrojům AI.

Proč (ne)přenechat psaní poznámek a shrnutí nástrojům AI?

Proč ano

K automatické generaci shrnutí odborného textu existuje řada volně dostupných i placených nástrojů AI. K těm hlavním patří chatboti a „výzkumní asistenti” (např. ChatGPT, NotebookLM či Coral AI), nástroje AI vyvinuté pro analýzu textu (Anara, ChatPDF či Humata) a také AI platformy, jako je např. SciSpace.

Automaticky vygenerované shrnutí může posloužit jako náhražka rychlého pročítání textů.

Pokud nástroj umí generovat shrnutí v odpověď na přesně zacílenou otázku – například dokáže „vytáhnout“ z textu použitou metodologii –, usnadní vám i podrobnější orientaci ve velkém množství různých zdrojů, zmapování konkrétního tématu nebo předvýběr nejvhodnějších textů k důkladné četbě.

Proč ne

I ty nejpokročilejší nástroje generativní AI užívané k analýze textů mají stále značné slabiny. Platí to nejen o nebezpečí takzvaných halucinací – fakticky nesprávných či hrubě zavádějících textových výstupů –, ale hlavně v tom, že uživatel nemá plnou kontrolu nad nastavením AI nástroje ani jeho postupem při generaci konkrétního výstupu. Kvalita výstupů bývá podmíněna také oborově a jazykově: AI nástroje fungují lépe v angličtině než v „malých“ jazycích, jako je čeština (pokud je vůbec nabízejí).

Každé automaticky vygenerované shrnutí textu je proto nutné překontrolovat, pokud jde o úplnost, správnost a reprezentativnost uvedených údajů, a to včetně odkazů na domněle použité zdroje.

Výstupy AI nástrojů zatím nelze považovat za plnohodnotnou náhražku vlastní četby, poznámek a shrnutí.

K čemu jsou poznámky a shrnutí

Průběžné psaní poznámek a shrnutí představuje klíčovou dovednost, na níž závisí váš úspěch při publikování vlastních výsledků. Aby odborný článek či jiný druh akademické publikace splňoval přísná měřítka kladená na práci s odbornými zdroji, musí být všechna vaše tvrzení pečlivě podložena a doložena. Na vaše poznámky a shrnutí musí být spolehnutí, pokud jde o jejich úplnost, správnost a reprezentativnost.

Těmito požadavky je třeba se řídit už při četbě:

• Všechny přejímky cizích myšlenek či výtvorů – jedno jestli mají podobu citátu, parafráze či shrnutí – musí být jasně vyznačeny jakožto přejímky a doplněny odkazem k původnímu zdroji tak, aby byly dohledatelné.
• Užití cizích myšlenek či výtvorů nesmí být v rozporu s autorským právem ani dobrými mravy, případně etickým kodexem vaší domovské instituce. Při práci s cizími myšlenkami, daty, argumenty apod. nesmí dojít k jejich zkreslení ani zavádějícímu užití.

Už při četbě a psaní poznámek dbejte na to, abyste jasně odlišili

• primární citace od těch sekundárních,
• přímé citace (neboli citáty) od parafrází a shrnutí cizího zdroje. Více se dozvíte v našem průvodci k Citování.

Nevíte si rady s citováním? Poraďte se s námi na osobní konzultaci.

Poznámky

Dělat si při četbě poznámky má smysl hlavně ze tří důvodů:

• chceme-li z textu „vytáhnout“ to podstatné,
• chceme-li si text snáze zapamatovat,
• víme-li, že se k textu budeme vracet i po delší době, např. kvůli zkoušce nebo při psaní.

Zvolte si takový způsob psaní poznámek, který nejlépe vyhovuje cíli a cílovému výstupu vaší četby. Nevíte, kde začít? Přečtěte si knihu Jak si dělat chytré poznámky.

Jak na poznámky

Možných postupů je celá řada, jak anglicky přehledně ukazují tento online knihovnický průvodce University of York nebo tento videoprůvodce Newcastle University.

Jednotlivé metody se liší hlavně v tom, zda si poznámky děláme přímo na okraj textu, anebo mimo text; a zda si je píšeme rukou (na papír či jiné rozhraní), nebo je ťukáme do počítače přes klávesnici.

• Poznámky na okraj textu: Nejjednodušší a zároveň velmi účinná metoda anotace textu se nazývá INSERT. Hodí se zejména tehdy, když si potřebujete udělat rychlý přehled o velkém množství zdrojů a utřídit si je podle toho, jak relevantní a užitečné budou pro zpracování vašeho tématu.
• Samostatné poznámky: Samostatné poznámky si obvykle děláme tehdy, když víme, že daný zdroj budeme potřebovat důkladně vytěžit (například ke zkoušce) nebo když nám poznámky mají v budoucnu posloužit jako podklad pro psaní či prezentaci. Zde se dozvíte, jak si dělat poznámky metodou zettelkasten, metodou Cornell, mapováním, pomocí hierarchizovaných seznamů nebo metodou tří sloupců.

Podle dosavadních výzkumů (viz např. Mueller and Oppenheimer 2014) vede psaní poznámek rukou jak k lepšímu okamžitému porozumění, tak k lepšímu zapamatování a porozumění v delším časovém odstupu. Ťukání poznámek přímo do počítače má podle všeho nevýhody, které nelze snadno odstranit nebo vykompenzovat. Patří k nim zejména:

• rušivé podněty, které snižují soustředění na text (připojení k internetu, sociální média);
• větší sklon vypisovat vše doslova, bez okamžitého zpracování informace, stylem „nejdřív si všechno zapíšu a až pak nad tím budu přemýšlet“;
• větší omezenost počítačového rozhraní typu klávesnice–obrazovka, pokud jde o možnosti zpracování textu jinak než zase jen slovy (na rozdíl od náčrtku, obrázku, systému šipek či jiných symbolů, kreslení pojmové mapy apod.).

Parafráze a shrnutí

Pro lepší pochopení a zapamatování textu je dobré zpracovávat informace průběžně a vlastními slovy. Průběžná shrnutí textu bývají součástí doporučovaných metod anotace, jako je metoda zettelkasten (více v knize Jak si dělat chytré poznámky) a metoda Cornell.

Další zdroje k parafrázi a shrnutí odborných textů

• Stručný popis rozdílu mezi parafrází a shrnutím i s ukázkami najdete anglicky v tomto návodu University of Toronto.
• Podrobněji se o rozdílech mezi citací, parafrází a shrnutím dočtete anglicky v tomto průvodci Harvardské univerzity.

• < Předchozí
• Další >

Jak číst odborné texty

Doporučené zdroje k četbě odborných publikací

O četbě odborných článků jak v humanitních, tak v přírodovědných oborech se dozvíte víc anglicky například v tomto univerzitním průvodci University of Toronto.

O četbě pro psaní ve společenských vědách se více dočtete v příručce Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky Jadwigy Šanderové.

Odborná četba pro psaní

Při „četbě pro psaní“ odborných textů doporučujeme používat citační manažery. Nevíte, co je citační manažer? Přijďte na osobní konzultaci a my vás s ním naučíme pracovat.

V různých oborech a disciplínách se může publikační praxe, a tedy i požadovaná četba značně lišit. Týká se to zejména typů odborných textů, s nimiž obvykle pracují badatelé v daném oboru a které se liší délkou a členěním textu, způsoby prezentace dat a poznatků, a v neposlední řadě i prací se zdroji a citacemi. Styl četby, která má posloužit při psaní, je proto třeba přizpůsobit oborovým zvyklostem.

V přírodních vědách se dnes publikuje převážně formou článku v odborném časopise (ať už je dostupný v tištěné, či častěji v elektronické verzi).

V humanitních oborech se stále cení také publikování rozsáhlejších odborných monografií neboli knih či e-knih zaměřených na jedno téma – ať už od jediného autora, nebo z dílny autorského kolektivu.

Přírodovědné texty upřednostňují parafrázi a shrnutí použité literatury před přímou citací primárních zdrojů. Přímá citace (citát) naopak představuje hojně užívaný postup v humanitních oborech, zejména u historiků či literárních vědců, protože jejich zkoumání zpravidla úzce souvisí s jazykovou stránkou zkoumaných jevů a dokumentů.

Nevíte si rady s citováním? Poraďte se s námi na osobní konzultaci.

• < Předchozí
• Další >

Rychlé čtení

Schopnost číst rychle a přitom pozorně je zdatnost, kterou je dobré trénovat. Více se dozvíte z knihy Rychlé čtení průkopníka rychlého čtení Tonyho Buzana nebo z následujících zdrojů:

• Ústřední knihovna ČVUT zprostředkovává svým uživatelům výukový kurz online Rozečti.se. Tento kurz rychlého čtení je dostupný i v některých dalších univerzitních i veřejných knihovnách, nebo si ho lze zaplatit individuálně. Lekce lze absolvovat na vlastním počítači a ve vlastním čase.
• Úvod do rychlého čtení (video prezentaci doplněnou aktivitami a pracovním listem) najdete také na webové stránce Rychlé čtení Masarykovy univerzity v Brně.
• O rychlém čtení v akademickém kontextu pojednává i dvacetiminutové instruktážní video Justina Sunga (v angličtině) nazvané 4 Steps to Read Difficult Texts Faster.

Žádná technika rychlého čtení vás nezbaví potřeby zpomalit při četbě náročného textu, kterému potřebujete důkladně porozumět, ani příležitostné potřeby opakovaného čtení. Více se dočtete anglicky v odborném článku So Much to Read, So Little Time: How Do We Read, and Can Speed Reading Help?

Jak na čtení z obrazovky

Čtení je fyzická aktivita – klíčovou roli při ní hraje naše schopnost se dlouhodobě soustředit. Úspěšnost četby proto ovlivňuje prostředí, ve kterém čteme, a technologie, které při tom používáme. V současnosti je běžné číst z obrazovky, i když některé výzkumy naznačují, že ve srovnání s četbou z papíru má jisté nevýhody. Jak si nastavit tu kterou obrazovku, aby se z ní dobře četlo?

• Návody najdete v tomto anglickém průvodci k četbě z obrazovek Cambridgeské univerzity – včetně upozornění na pomůcky a aplikace, které slouží ke zpřístupnění anglických textů na obrazovkách ve zvukové podobě.
• Další užitečné rady jak na četbu v digitálním prostředí nabízí anglický průvodce Managing Your Reading University of York.

• < Předchozí
• Další >-->

Kritické čtení a myšlení

Knihy v češtině:

• ČERNÝ, Michal, [b.r.]. Kritické čtení. MUNI KISK ONLIFE [online] [vid. 2025-01-15]. Dostupné z: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/prace-s-dokumenty/kriticke-cteni
• ŠEDÝ, Jiří, 2024. Kritické myšlení. Druhé, rozšířené vydání. Praha: Galén. ISBN 978-80-7492-724-9.

Knihy v angličtině dostupné v NTK:

• BURNS, Tom a Sandra SINFIELD, 2016. Essential study skills: the complete guide to success at university. Fourth Edition. Los Angeles: SAGE. Sage study skills. ISBN 978-1-4739-1901-3.
• CHATFIELD, Tom, 2018. Critical thinking: your guide to effective argument, successful analysis & independent study. First Edition. Los Angeles ; London: Sage. ISBN 978-1-4739-4714-6.
• COTTRELL, Stella, 2023. Critical Thinking Skills: Effective Analysis, Argument and Reflection. 4th ed. London: Bloomsbury Publishing Plc. Bloomsbury Study Skills Series. ISBN 978-1-350-32258-5.
• GREENE, Stuart a April LIDINSKY, 2018. From inquiry to academic writing: a text and reader. Fourth edition. Boston, MA: Bedford/St. Martin’s, Macmillan Learning. ISBN 978-1-319-07123-3.
• HOPKINS, Diana a Tom REID, 2018. The academic skills handbook: your guide to success in writing, thinking and communicating at university. Los Angeles London New Delhi Singapore Washington DC Melbourne: SAGE. SAGE study skills. ISBN 978-1-4739-9714-1.
• WALLACE, Mike a Alison WRAY, 2021. Critical reading and writing for postgraduates. 4th edition. Los Angeles: Sage. Student success. ISBN 978-1-5297-2765-4.

Univerzitní průvodci v angličtině (volně dostupní online):

• Active Reading Strategies: Remember and Analyze What You Read: vysokoškolský návod jak na aktivní četbu z Princeton University (anglicky).
• Critical Analysis: Reading Critically. University of Cambridge Study Skills: vysokoškolský průvodce ke kritickému čtení z University of Cambridge; kromě návodů obsahuje také videa, cvičení, šablony a checklisty.
• Interrogating Texts: vysokoškolský návod Harvardské knihovny v angličtině, který popisuje šest čtenářských návyků klíčových pro kritické čtení, které by si měli osvojit všichni studenti prvního ročníku univerzity.
• Managing Your Reading: návod jak zvládnout vysokoškolskou četbu z University of York, který se zaměřuje na práci s digitálními dokumenty a elektronickými zdroji.
• 10 Strategies to Improve Your Reading Comprehension for College: deset strategií jak se zlepšit v četbě s porozuměním na vysokoškolské úrovni z Purdue University Global.

Čtení pro psaní

• FRIED, Simone A., 2021. Critical Reading to Build an Argument: anglický návod Simone Friedové z Harvard Graduate School of Education, jak na základě kritického čtení vystavět vlastní argument.
• JESPER, Steph, b.r. Being critical: a practical guide: anglický oborový průvodce z University of York obsahuje oddíly zaměřené na četbu akademických článků, na kritické čtení a kritické psaní.
• KNOTT, Deborah, b.r. “Critical Reading Towards Critical Writing”: stručný seznam tipů Debory Knottové z University of Toronto ohledně toho, jak číst kriticky, aby se přečtené dalo co nejlépe zužitkovat při vlastním psaní.
• RIDER, Wendy, 2020. Improving Student Writing through Reading Strategies: anglický návod Wendy Riderové z MLA Style Center na to, jak nejlépe postupovat při čtení pro psaní.

Četba odborných textů

• < Předchozí