Historický fond

  • 55 selbst erprobte Mittel und Recepte für Bierbrauer, Oekonomen, Gastwirthe, Caffetiers, Bierversche

    Sládek Bötticher předkládá svým kolegům pivovarníkům 55 receptů z Velké Británie a z několika oblastí tehdy ještě nesjednoceného Německa. Oproti dnešní unifikované chuti piv, které produkují velké pivovary, zaznamenáváme velkou různorodost hlavně v přísadách a různém poměru jinak standardních surovin jako chmele a sladu.

  • A Dictionary of Mechanical Science, Arts, Manufactures, and miscellaneous knowledge

    Alexander Jameison (1782-1850) byl skotský publicista, jenž je v dnešní době nejvíce pamatován pro své práce o rétorice. Na živobytí si ovšem vydělával jako školní ředitel, nejprve v Hounslow Heath na předměstí Londýna a později v Middlesexu. V roce 1838 však zbankrotoval a začal se živit jako aktuár. Na sklonku života utrpěl mrtvici a přestěhoval se se svojí ženou do Brugg, aby zde dožil.

  • A history of mathematics

    Významný americký matematik Florian Cajori nemohl zvolit vhodnější motto ke svým Dějinám matematiky než názor britského astronoma a matematika Jamese Whitbreada Lee Glaishera: „Jsem si jistý, že žádný předmět by nebyl poškozen více než matematika, kdybychom se jakkoli pokusili ji oddělit od její historie.“

  • A system of logic, ratiocinative and inductive

    Millovo dílo A system of logic je klasickou knihou induktivní logiky, avšak je také reprezentantem psychologismu v logice, vůči němuž se vymezila fenomenologie. Je to ona „sporná otázka ohledně vztahu mezi psychologií a logikou“ z Husserlových Logických zkoumání. Skutečně právě Mill je reprezentantem toho pojetí logiky, jejímž teoretickým základem je psychologie.

  • Alterthümer von Athen und andern Orten Griechenlands, Siciliens und Kleinasiens

    Antické památky Atén a jiných míst v Řecku, Sicílii a Malé Asii je kolektivním dílem řady osobností, z nichž vyniká archeolog a architekt Charles Robert Cockerell a architekt Thomas Leverton Donaldson. Ilustrace takových lokalit jako Apollónův chrám v Bassai, Asklépion v Epidauru, divadlo v Syrakúsách, Héraklův chrám v Agrigentu či Propylaje v Athénách jsou nejen dobovým dokladem stavu památek, ale i proměny politicko-geografických poměrů.

  • America's munitions 1917-1918

    Během první světové války Spojené státy americké po dlouhou dobu udržovaly politiku neutrality a izolace. Drtivá většina Američanů si nepřála být vtažena do z jejich perspektivy nesmyslného evropského konfliktu. Do války proto USA vstoupily až 6. dubna 1917 poté, co Němci v rámci neomezené ponorkové války začali potápět americké obchodní lodě. Přísun amerických vojáků znamenal pro vyčerpané spojence zoufale potřebnou posilu. Navzdory domněnkám některých, že Americký expediční sbor bude představovat podporu především morální, vojáci sehráli svou roli v zastavení německé jarní ofenzívy roku 1918 a podíleli se na spojenecké stodenní kampani, která donutila centrální mocnosti kapitulovat.

  • Antike Technik

    Kniha je složena ze šesti přednášek (kapitol), které měl Hermann Diels na různých místech a v různé době. První kapitola pojednává souhrnně o vědě a technice v antickém Řecku, druhá o dveřích a zámcích, třetí o parních strojích, automatech a taxametrech, čtvrtá o antických komunikačních prostředcích, pátá o antické artilérii a šestá o antické chemii.

  • Archiv pro přírodovědecké proskoumání Čech

    V periodicky vydávaném sborníku nazvaném Archiv pro přírodovědecké proskoumání Čech pod redakcí geodeta Karla Kořistky a geologa Jana Krejčího vyšla celá řada zásadních prací z nejrůznějších oborů. V jednom z dílů vyšla i zásadní práce botanika Ladislava Čelakovského Prodromus květeny české obsahující dvouděložné bezkorunné a srostloplátečné.

  • Ausgewählte Werke von J.-B. Piranesi

    Kdo nezná okolnosti Piranesiho života, těžko si dokáže představit při pohledu na jeho oslnivé rytiny, jak velkou část svého tvůrčího života věnoval polemikám se svými současníky. Možná také proto byl velmi dlouho outsiderem, než ho v minulém století pro dnešek objevil historik umění Rudolf Wittkower...

  • Basilica di S.Marco

    Kniha či spíše obrazový atlas se zabývá mozaikovou výzdobou Baziliky Sv. Marca na Piazza di San Marco v Benátkách. Atlas obsahuje čtyři složky, které jsou rozděleny dle jednotlivých částí baziliky, o celkovém počtu 53 obrazových listů. Z textů zde nalezneme pouze úvodní list, který je napsán v německém, italském a francouzském jazyce a v druhé složce se nachází tzv. Aviso. Ilustrace autor povětšinou provedl v kresebné lince, jen ukázky mramorových mozaikových podlah Giovanni e Luigi Kreutz vyvedl v barvě...

  • Bemerkungen über den Bau der Blumen der Balsamineen

    Německy a částečně latinsky psané pojednání o fyziologii a anatomii květů dvouděložných rostlin z čeledi netýkavkovitých je výsledkem podrobného a systematického botanizování, které Presl provozoval v různých končinách Evropy.

  • Beschreibung: Allerfürnemisten Mineralischen Ertzt

    V roce 1574 vydal Lazar Ercker v Praze své montanistické (montanistika - nauka o hornictví) dílo Beschreibung Allerfürnemisten Mineralischen Ertzt…, jedno z prvních významných světových děl o hutnictví a prubířství.

  • Besondere und geheime Kriegs-Nachrichten

    Hrabě Raimund Montecuccoli (1609-1680) byl významný italský vojevůdce v císařských službách a vojenský reformátor sedmnáctého století. Narodil se na rodinném zámku poblíž Modeny. Svou vojenskou dráhu započal již v šestnácti letech pod velením svého strýce generála Ernesta Montecuccoliho (1582-1633). V té době již na evropském kontinentu zuřila Třicetiletá válka. Raimund však neměl důstojnickou hodnost, jak by se u šlechtice předpokládalo, ale začínal hezky od píky jako prostý vojín. Časem se pochopitelně vypracoval na důstojníka pěchoty. Roku 1631 se zúčastnil dobývání NeuBrandenburgu, drženém švédskou posádkou, a přitom byl poprvé raněn. V témže roce bojoval v první bitvě u Breitenfeldu, kde Katolická liga pod vedením polního maršála Tillyho utrpěla drtivou porážku od Švédů a Sasů.

  • Beytrag zum Bauwesen

    Spisy doktora Fausta se řadí do rozsáhlé literatury, která usilovala o ozdravění měst, aby dosáhla pravého opaku. K této literatuře patří spis Edwina Chadwicka Report on the Inquiry into Sanitary Conditions of the Laboring Population of Great Britain (1842) a kniha Benjamina Warda Richardsona Hygeia, a City of Health (1876). Kromě Příspěvku ke stavitelství napsal Faust ještě jedno dílo – skutečně faustovské – Sonnenbau-Vorschläge (Návrhy sluneční výstavby).

  • Beyträge zur Kriegs-Kunst und Geschichte des Krieges von 1756 bis 1763 mit Plans und Charten

    Sedmiletá válka (1756-1763) je první válkou, která si zaslouží adjektivum světová. Vedla se na do té doby nepředstavitelné ploše - v Americe, Evropě, Asii, Africe a postupně se do ní zapojily všechny tehdejší velmoci a většina mocností. Vysvětlit všechny její příčiny by vyžadovalo velikého historika a filosofa. Pro zjednodušení lze říci, že mezinárodně-politická situace poloviny 18. století přinesla zvrat aliancí v Evropě a vznik nových uskupení. Na jedné straně stáli Velká Británie a Prusko. Proti nim stála aliance Rakouska, Francie, Saska, Ruska a Švédska. Později se měli zapojit i Španělsko a Portugalsko.

  • Biblischer Physicus

    Termín biblická přírodověda může znít dnešním uším zvláštně. Nejsou to dva navzájem neslučitelné diskurzy? Zakladatelské dílo textové kritiky Jeana Astruca analyzující jednotlivé vrstvy knihy Genesis vyšlo v roce 1753. Jestliže Schmidtovo dílo poměřuje biblí přírodu, pak Astruc se pouští do stratigraficky různorodých hloubek starozákonního textu

  • Biedermeier: Deutschland von 1815-1847

    Ačkoli většinu svých historických prací napsal tento šlechtic a autodidakt (školní vzdělání nabyl v kadetce) v duchu německých Kulturgeschichte, navzdory názvu se nevěnoval jen umění a životnímu stylu, ale rovněž politickým a sociálním poměrům.

  • Briefwechsel zwischen Goethe und Kaspar Graf von Sternberg

    Spřízněni volbou vědy vedli spolu básník a přírodovědec Johann Wolfgang von Goethe a paleontolog a paleobotanik Kašpar Šternberk v letech 1820 – 1832 poměrně rozsáhlou korespondenci. Epistolární provoz měl v 18. století dvojí podobu. Jednak existoval román v dopisech, k jehož klasikům Goethe patřil svým Utrpením mladého Werthera, jednak se v dopisech vědecké elity té doby pěstovala jakási korespondenční věda, která nahrazovala nedostatečnou institucionalizaci vědy.

  • Courses de Testes et de Bague faites par Le Roy, et par les Princes et Seigneurs de sa Cour

    Bohatě ilustrovaná kniha je topografií a prosopografií francouzského absolutismu, který se stal vývojovým předobrazem nejen francouzské, ale všech evropských a později i světových revolucí. Panovnický bourbonský majestát Ludvíka XIV., Le Roi Soleil, krále slunce, byl vystřídán rousseauovskou volonté générale, všeobecnou vůlí.

  • Crematoria in Great Britain and Abroad

    Pohřeb žehem je velice starou i relativně novou metodou zároveň. V západním světě se kremace začala pozvolna uplatňovat ve druhé polovině devatenáctého století. Ve Velké Británii byla ilegální až do roku 1885.

  • Das Büchlein von der Fialen Gerechtigkeit

    Knížečka o oprávněnosti fiál z roku 1486 je podrobným popisem tvarové rozmanitosti tohoto pilířového nástavce, který tvořil jeden z dekorativních prvků gotického tvarosloví.

  • Das bürgerliche Wohnhaus und das Wiener Zinshaus

    Olomoucký rodák Rudolf Eitelberger von Edelberg byl především historik umění (první profesor dějin umění na vídeňské univerzitě) a urbanista, v literatuře označovaný za Sitteho předchůdce. Jako zakladatel slavné vídeňské školy umění ovlinil své žáky Moritze Thausinga, Franze Wickhoffa a především nejznámějšího z nich Aloise Riegela.

  • Das k. k. Reichsraths-Gebäude in Wien

    V edici Wiener Monumentalbauten mimo jiné vyšla i kniha pojednávající o budově vídeňského parlamentu (Říšské rady), kterou jako architekt vystavěl v letech 1874-1882 Theophil von Hansen.

  • De Architectura

    Kniha nejvýznamnějšího francouzského architekta 16. století je jako mnoho podobných knih vzorníkem staveb a architektonických prvků a zároveň pojednáním o architektuře. Kromě typologicky důležitých příkladů jsou instruktivní způsoby zobrazení popisovaných budov: facies (fasáda), ichnographia (půdorys), orthographia (nárys), scaenographia (prostorový pohled).

  • De motu animalium

    Borelliho dílo patří k základům novověké fyziologie. Ovšem Borelliho pojetí osciluje mezi naukou o reflexních pohybech svalů a mezi mechanikou, takže lze toto dílo pokládat i za předchůdce biomechaniky.

  • Dějiny umění národa českého

    Na Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém se podílela plejáda historiků umění, kromě Zdeňka Wirtha to byli Karel Boromejský Mádl, Antonín Podlaha a mnozí další. Přibližně v téže vychází Lehnerovo třísvazkové dílo, které mohlo přinejmenším svým rozsahem Soupisu konkurovat, ale přesto nemůžeme říci, že by zde byla spojitost jako mezi Soupisem Zdeňka Wirtha a Uměleckými památkami Čech Emanuela Pocheho.

  • Der isolirte Staat in Beziehung auf Landwirthschaft und Nationalökonomie

    Kniha Izolovaný stát ve vztahu k zemědělství a národnímu hospodářství je důležitá tím, že v ní Johann Heinrich von Thünen zformuloval teorii mezní produktivity, kterou vysvětluje na příkladu velkého města s úrodným zázemím, avšak odděleného od světa hustou vegetací.

  • Der Kampf um einen geistigen Lebensinhalt

    Jen málo filozofických textů 19. a 20. století znělo tak výrazně kazatelským (karatelským?) tónem, jako dílo Rudolfa Euckena. Zvláštní literární naléhavost Euckenova díla také přispěla k udělení Nobelovy ceny za literaturu v roce 1908. Zápas o duchovní život je jedno z Euckenových nejexcitovanějších děl.

  • Der Städte-Bau nach seinen künstlerischen Grundsätzen

    Jedna z nejdůležitějších knih o urbanismu vznikla jako reakce na regulační plán Vídně Karla Mayredera, který byl ovšem realizován jen zčásti. Odlišovala se od ostatních textů o urbanismu té doby tím, že se zabývala téměř výlučně kompozičními problémy tvorby měst, což bylo v utilitárně zaměřené době naprosté unikum.

  • Der Stil in den technischen u. tektonischen Künsten

    Oděvní teorii architektury Gottfrieda Sempera bychom mohli pro jednoduchost vtěsnat do věty parafrázující začátek evangelia sv. Jana: „Na počátku bylo textilní umění.“ Bekleidungstheorie Gottfrieda Sempera byla svého času jednou z nejvlivnějších architektonických teorií 19. století...

  • Dictionaire raisonné de l'architecture française du XI. au XVI. sièc

    Desetisvazkový Dictionaire raisonné de l'architecture française du XI. au XVI. siècle (1875) Eugèna Emmanuela Violleta-Le-Duca není slovníkem francouzské architektury od 11. do 16. století, jak by mohl naznačovat název. Je souborem názorů vlivného teoretika architektury 19. století na architekturu a památkovou péči....

  • Die Akropolis von Athen

    Monografie o athénské Akropoli, kterou napsal profesor na gymnáziu v Karlsruhe Hermann Luckenbach se řadí do rozsáhlé řady topografické literatury o Athénách a konkrétně o Akropoli.

  • Die Analyse der Empfindungen und das Verhältniss des Physischen zum Psychischen

    Přestože se fyzik Ernst Mach cítil být ve filozofii „jen a jen v podnájmu“, přijal v roce 1895 katedru filozofii po Franzi Brentanovi a napsal několik spisů, jež bychom mohli označit za metodologii vědy. Machova gnozeologická pozice byla svým antimetafyckým postojem podobná pozdějším postojům Vídeňského kroužku. Je však paradoxní, že Machova filozofie vyrostla původně z fyziologie a psychologie, přestože právě v době Franze Brentana začíná filozofie svůj boj proti psychologismu, který vrcholí antipsychologismem Husserlovy fenomenologie.

  • Die auf lauter Erfahrungen gegründete Farben-Optick

    Německý překlad díla francouzského matematika a přírodovědce Louise Castela Optique des couleurs (1740) patří k souboru důležitých teoretických spisů o barvě. Není to jen speciální odvětví optiky, ale součást modelu přírody, který má svůj původ v některých Aristotelových spisech, jak ostatně ve své Farbenlehre zmiňuje Johann Wolfgang Goethe.

  • Die Einheit des physikalischen Weltbildes

    V přednášce z 9. 12. 1908 hovoří přední fyzik té doby na přírodovědné fakultě v Lipsku o fyzikálním obrazu světa. Je to výraz natolik nesamozřejmý, že je třeba se nad ním pozastavit. O 30 let později proslovil ve Freiburgu i. Br. Martin Heidegger přednášku s názvem Die Begründung des neuzeitlichen Weltbildes durch die Metaphysik (Založení novověkého obrazu světa v metafyzice), která později vyšla v Holzwege pod titulem Die Zeit des Weltbildes (Věk obrazu světa).

  • Die Entstehung der Volkswirtschaft

    Die Entstehung der Volkswirtschaft je pokusem o nalezení ekonomického prvopočátečního stavu a o formulování antropologie homo oeconomicus: „Všechny vědecké úvahy o hospodářství vycházejí z předpokladu, že člověku je vlastní ‚ekonomická přirozenost‛, která nepatří k žádné jiné formě života. Z této ekonomické přirozenosti pramení zásada, jež ovládá všechny obchody, zaměřené na uspokojování potřeb, předpoklad ekonomiky (ekonomický princip)."

  • Die erste Arcièrenleibgarde Seiner Majestät des Kaisers und Königs

    Specifickou kategorii dokumentů v rámci vojenské historiografie představují plukovní dějiny, které zaznamenávají historii a tradice slavných vojenských útvarů. Prezentovaná publikace v historickém fondu se zabývá rakouskou gardou. Tento vojenský útvar byl zformován císařovnou Marií Terezií roku 1763 jen pár měsíců po Hubertsburském míru, jenž ukončil sedmiletou válku. Zajímavé je, že na rozdíl od Francouzů, Britů nebo Prusů, kteří měli elitní gardové divize, Arcièrenleibgarde byla jednotka velice nepočetná a netvořila ani plný regiment. Arcièrenleibgarde plnila činnosti čistě reprezentativní a neměla ani funkci jakési „pretoriánské gardy“. Většina jejich důstojníků již byla v postproduktivním věku a do služby byli přijímáni za zásluhy.

  • Die griechische und lateinische Literatur und Sprache

    Mnohasvazkový projekt Die Kultur und Gegenwart vznikl z podnětu německého historika Paula Hinneberga. Ve svazku věnovaném řecké a latinské literatuře a jazyku zpracovaly jednotlivá období vědecké veličiny té doby, zejména Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff. Řečtinou se v tomto svazku kromě Wilamowitze zabývají význačný byzantolog Karl Krumbacher, filolog a znalec indoevropských jazyků a především sanskrtu Jacob Wackernagel.

  • Die Lehren von Raum, Zeit und Mathematik

    Dílo gymnaziálního profesora Johanna Julia Baumanna je nevšední nejen erudicí, ale i způsobem zpracování, ačkoli u středoškolských pedagogů té doby nebylo žádnou výjimkou, že vedle svého vzdělávacího působení dokázali sepsat nejedno pozoruhodné vědecké dílo. Baumann se zabývá pojetím prostoru a času ve vztahu k matematice v díle novověkých filozofů.

  • Die Mechanische Wärmetheorie: Die kinetische Theorie der Gase

    Kinetická teorie plynů vyšla jako třetí svazek řady Die mechanische Wärmetheorie od téhož autora, tedy od Rudolfa Clausia s předmluvou obou vydavatelů, tedy Maxe Plancka a Carla Pulfricha. Rozsáhlá stať je rozdělena do čtyř oddílů: O druhu pohybu, který nazýváme teplo, O průměrném objemu molekul plynu, O vnitřním tření plynu a O tepelné vodivosti plynných těles.

  • Die Schriften der römischen Feldmesser

    Monumentální soubor latinských textů antických a částečně i středověkých autorů s komentáři významného německého filologa Karla Lachmanna a právních historiků Adolfa Rudorffa a Friedricha Bluhmeho je svodem latinských zeměměřičských traktátů.

  • Die Vegetation der Erde

    Vegetace Země je rozsáhlý knižní a vědecký projekt významného německého botanika Adolfa Englera, jedno ze základních děl fytogeografie, za jejíhož otce bývá označován Alexander von Humboldt. Stejným právem lze ovšem založení tohoto vědeckého odvětví připsal i Alfredu Russelovi Wallacemu. Engler založil na dlouhá desetiletí závaznou taxonomii rostlin, ale stejně vědecky významný je tento mnohasvazkový projekt z oboru fytogeografie.

  • Die Welträthsel

    Ačkoli jméno Ernsta Haeckela patrně zná jen okruh přírodovědně vzdělaných lidí, uvedl tento „německý Darwin“ do oběhu pojmy, které se užívají téměř každodenně – ekologie k nim patří zcela určitě, ale neznámé nejsou laikům ani běžně používané termíny jako morula, gastrula, blastula a ontogeneze, fylogeneze, známé z Haeckelova biogenetického pravidla, podle něhož je ontogeneze ve skutečnosti zkrácená fylogeneze.

  • Dra Antonína Friče Cesty po Evropě a Americe

    Cestování odedávna patří k životu člověka. Lidé cestovali z různých příčin. Poslové převáželi diplomatické a vojenské zprávy, obchodníci se svým zbožím jezdili na trhy, existovali také tuláci, kteří putovali z místa na místa, a hledali dočasné přístřeší. Na tzv. kavalírské cesty se v novověku vydávali mladí muži z aristokratických kruhů, kteří na nich získávali své šlechtické ostruhy. Objevili se však také dobrodruzi, kteří chtěli za různým účelem poznat krajiny blízké i vzdálené. Jedním z nich byl i Antonín Frič.

  • Důchod pozemkový

    Poslední čtvrtina 19. století s sebou přinesla poměrně vážnou agrární krizi. Za jediný její pozitivní důsledek by se možná dalo považovat zvýšení odborné úrovně české zemědělské literatury, která měla sloužit jakožto lék na hospodářské problémy. Na jejím rozvoji se podíleli zemědělští ekonomové, hospodářští úředníci a především profesoři. Jedním z posledně jmenovaných byl profesor na Zemském polytechnickém ústavu v Praze (dnešní ČVUT) Jan Baptista Lambl (1826-1909).

  • Essai de statique chimique

    Mohl by dnes nějaký chemik, který by navíc byl velkým inovátorem svého oboru, nazvat své dílo essai? Tento název, který se pojí zejména s dílem bystrého a hlubokého skeptika Michela de Montaigne, znamená pokus nebo zkouška, odhlédneme-li od dnes obvyklejších významů. Pokusem jsou Bertholletovy eseje o chemické statice v tom smyslu, že autor vstupuje na neznámou půdu, když vytváří chemickou nomenklaturu.

  • Essays

    Psychologie se definitivně ustavila jako přírodní věda, když v roce 1879 založil Wilhelm Wundt v Lipsku psycholaboratoř a dovršil tak snahy Hermanna von Helmholtze a Gustava Theodora Fechnera. V psychologii se tak prosadil experiment, který z duševních pochodů učinil přírodovědně zkoumatelnou oblast a z psychologických hypotéz experimentálně ověřitelné „zákony“.

  • Etymologischer chemischer Nomenclator der neuesten einfachen und daraus zusammengesetzten Stoffe

    Málokterá vědecká práce ovlivnila budoucí podobu vědy jako Systema naturae (1735) Carla Linné. Tato práce uvedla do pohybu lavinu lexikografických děl, která spojovala systematiku s terminologií. Nomeklatura se stala jedním z kritérií vědeckosti. Vědecké názvosloví je jazykový konstrukt a zároveň zastupuje příslušný úsek vědecky zkoumané skutečnosti. Nikoli náhodou se nomenklatura zrodila ve století, kdy mechanika slavila své největší triumfy.

  • Exegetische Briefe über des Marcus Vitruvius Pollio Baukunst

    Přestože byla Vitruviova kniha De architectura libri decem spíše eklektickou stavební příručkou, je považována za první ucelenou teorii architektury. Vitruvius měl štěstí, že se díla jeho předchůdců nedochovala, respektive že jedinou antickou dochovanou literaturou o architektuře je právě jeho kniha.

  • Experimental-Untersuchungen über Elektricität

    Michael Faraday popsal své experimenty v knize s původním názvem Experimental Researches in Elektricity. Faraday jako vědec stál na ramenou obrů jako Luigi Galvani, Alessandro Volta, Hans Christian Ørsted a André Ampère. Právě Faradayův objev indukce elektrického proudu v pohybujícím se magnetickém poli v roce 1831 ve skutečnosti vedl k přeměně mechanické energie v elektrickou v širokém měřítku.

  • Farben und Malerei

    Barva není jen vlastností povrchu, ale její odstíny se mění v závislosti na tom, jak je plocha strukturována. Smyslové kvality barev podněcovaly nejen filozofy, ale i fyziky, chemiky a představitele jiných oborů k různým teoriím barev. Barvy nesouvisejí jenom s jejich místem ve spektru, ale i s odrazem světla. Z tohoto hlediska jsou prvořadými pro bádání černá a bílá. Obě barvy jsou považovány za achromatické. Může však být barva nebarevná?

  • Feuer und Schwert im Sudan

    Viktoriánská doba byla velice bohatá na romantické příběhy důstojníků gentlemanů popř. jiných dobrodruhů, kteří sloužili britské koruně v různých koutech impéria, nad kterými slunce nezapadalo. Jako ukázkový příklad může posloužit životní cesta Rudolfa Carla von Slatin (1857–1932), ve světě známého spíše jako Slatin Paša.

  • First Aid to the Amateur Photographer

    Konec 19. století přinesl mimo jiné zrození fenoménu fotografů amatérů. Velkou zásluhu na tom měla firma Kodak založená roku 1888, která začala produkovat uživatelsky přívětivé fotoaparáty pro neprofesionální použití. Bylo jen otázkou času, než pro tyto fotografické nadšence vzniknou manuály.

  • Fragmente aus den Naturwissenschaften

    Soubor statí významného fyzika 19. století Johna Tyndalla je obrazem širokého oborového rozpětí, které nebylo v té doby žádnou výjimkou, ale naopak pravidlem. Německý překlad Fragments of Science je doplněn předmluvou německého fyziologa a fyzika Hermanna von Helmholze.

  • Garden Cities in Theory and Practice

    Průmyslová revoluce v Anglii přinesla mnoho geodemografických změn. Lidé se za prací stěhovali z venkova do přelidněných městských slumů plných kouře a smogu, špatně větraných domů a toxických odpadů. Toto prostředí rozhodně neposkytovalo kvalitní životní podmínky. Proto také v devatenáctém století vznikl fenomén idealizace venkova, odkud mnozí dělníci původně vzešli. Odtud už byl jen krůček k částečně utopickému projektu konce devatenáctého století tj. zahradnímu městu, které by harmonicky skloubilo město s přírodou. U zrodu této myšlenky stál v roce 1898 sir Ebenezer Howard (1850-1928) autor publikace Garden Cities of Tomorrow a zakladatel hnutí, z jehož popudu také roku 1903 vzniklo první anglické zahradní město Lechworth v Hetfordshiru.

  • Gartenstädte in sicht

    Německý překlad programového spisu otce koncepce zahradních měst Ebenezera Howarda je dokladem širokého přijetí této formy zastavování především předměstských částí evropských sídel. Zahradní města sice znamenala snížení hustoty osídlení a zlepšení ekologického komfortu, v širším měřítku se však ukázala jako neaplikovatelná.

  • Geld und Geldverkehr

    Jedna z lákavých kondicionálních her spočívá v otázce, čím by bylo ekonomické dílo Williama Jevonse, jednoho z marginalistických triumvirů, kdyby nebylo originální kniha Wilhelma Gossena Entwicklung der Gesetze des menschlichen Verkehers (1854). Gossen zde zformuloval teorii mezní užitečnosti, kterou rozpracoval Jevons. Gossenovy zákony jsou založeny na popisu chování spotřebitele (mezní užitečnost zboží klesá s jeho rostoucí spotřebou, spotřebitel maximalizuje uspokojení ze svého důchodu, když je rozdělí mezi různé komodity tak, aby uspokojení z poslední jednotky důchodu bylo stejné, a každá dodatečná jednotka práce přechází v negativní užitečnost).

  • Géométrie descriptive

    Čtvrté vydání díla, které založilo obor deskriptivní geometrie, je v edici Mongeho žáka Barnabé Brissona rozšířeno o dvě kapitoly teorie osvětlení (stínů) a perspektivy a o poznámky, které Monge Barnabému zanechal.

  • Geschichte der berühmtesten Architekten und ihrer Werke

    V historickém fondu pod signaturou B (Bauwesen, stavebnictví) je celá řada zásadních děl z teorie architektury (Vitruvius, Palladio, Vignola). Antoine Quatremère de Quincy (1755–1849) patřil k nejvýznamnějším teoretikům architektury 19. století, ačkoli ho překvapivě Hanno-Walter Kruft zmiňuje ve svých Dějinách teorie architektury pouze ve spojitosti s ostatními autory...

  • Geschichte der Deutschen Baukunst

    Dějiny německého stavitelství jsou součástí edice Geschichte der deutschen Kunst. Celá řada je rozvržena do pěti dílů: architektura, sochařství, malířství, mědirytina a dřevořez (správně by mělo být dřevořez a dřevoryt, protože od 18. století vytlačil dřevoryt starší dřevořez) a umělecké řemeslo.

  • Geschichte der Chemie

    Čtyřdílné Dějiny chemie žáka Justa Liebiga patřily v 19. století k nejvlivnějším knihám tohoto oboru. Pokud bychom chtěli srovnat současné přehledy chemie s Koppovými dějinami, nemůžeme nenarazit na nejmarkantnější rozdíl. Zatímco v současnosti převažují v takovýchto publikacích vzorce a poučky, pak v Koppově knize najdeme celou řadu etymologických exkursů.

  • Geschichte der inductiven Wissenschaften

    V první polovině 19. století začal pozvolna vznikat nový vědní obor Historie vědy. Samozřejmě by bylo možné argumentovat tím, že počátky tohoto oboru bychom mohli hledat již například u Francise Bacona s ohledem na jeho publikaci O pokroku vědění, ne-li do dob ještě starších. Nicméně dnes je za průkopníka považován William Whewell (1794-1866), který roku 1837 publikoval knihu History of the Inductive Sciences.

  • Geschichte der Uhrmacherkunst

    Friedrich Wilhelm Barfuss podává v této knize dějiny mechanického měření času. Dosud nikdo nepopsal, až na roztroušené zmínky u Lewise Mumforda, specificky moderní průmyslové pojetí času. Mechanické hodiny nejsou jen zařízení na měření času, ale jsou také způsobem rozumění skutečnosti.

  • Grundlinien einer Philosophie der Technik

    Tato kniha se pokládá za první dílo z filozofie techniky, ale její rodokmen je daleko starší a hlavně spletitější. Tradici „organoformního“ výkladu nástrojů, tedy zárodečné techniky, zahájil již Aristotelés, když ruku označil za nástroj nástrojů: ἡ χεὶρ ὄργανόν ἐστιν ὀργάνων. (Περὶ Ψυχῆς, 432 a). Kapp však byl první, kdo vypracoval systematickou „antropologii techniky“, založenou na homo-mensura, tedy na prótagorovském názoru, že „člověk je měrou všech věcí, jsoucích, že/jak jsou a nejsoucích, že/jak nejsou“.

  • Grundriss einer Geschichte der Naturwissenschaften

    Dannemannův Přehled dějin přírodních věd je rozsáhlým projektem dějin vědecké literatury ve velkém historickém rozmezí. První díl obsahuje rozsáhlé úryvky s komentářem těch vědeckých děl, jež pokládal autor za mezníky vědy. Druhý díl je v témže časovém rozmezí dějinami přírodních věd.

  • Grundzüge einer allgemeinen Theorie der linearen Integralgleichungen

    V této knize formuloval jeden z nejvýznamnějších matematiků přelomu 19. a 20. století svou teorii integrálních rovnic. Obsahuje šest zpráv o „základech obecné teorie lineárních integrálních rovnic“, jež byly v průběhu let 1904 – 1910 zveřejňovány ve Zprávách císařské společnosti věd v Göttingenu.

  • Hamilton-Jacobische Theorie

    Editor Gaussových spisů a matematik Ernst Schering shrnul ve své monografii dosavadní poznatky o Hamiltonově-Jacobiho rovnici, která zobecňuje v mechanice polohu a hybnost. Tato formule je důležitým zobecněním v oblasti teoretické mechaniky, ale bylo by velmi laciné vycházet z definic a charakteristik, jež jsou přístupné v odborné literatuře i ve virtuálním prostoru internetu.

  • Hand-book of the economic products of the Punjab

    Roku 1864 se stal Láhaur, hlavní město provincie Pandžáb v tehdejší Britské Indii (dnešním Pákistánu), místem velkolepé výstavy zemědělských produktů a řemeslných výrobků z provincie a zbytku Indie. Na místě byla postavena výstavní hala, původně zamýšlena pouze pro jednorázový účel exhibice, ale později se stala budovou Láhaurského muzea, jehož kurátorem byl svého času i otec Rudyarda Kiplinga. Výstava byla součástí procesu rekonciliace po Velkém indickém povstání v letech 1857-58 a setkala se s úspěchem.

  • Handbook to the cathedrals of England: Northern division, Part 1

    Dílo Handbook to the cathedrals of England: Northern division, Part I. je jednou z částí několikasvazkové edice o katedrálách, které byly postaveny v Anglii. Série byla poprvé otištěna v roce 1861 a později byla vydána ještě několikrát. Kniha, kterou má NTK zařazenou v historickém fondu, je otiskem druhým z roku 1903, a je zapsána pod signaturou 14331.

  • Handbuch der botanischen Terminologie und Systemkunde

    Co mohli zoologičtí a botaničtí systematikové ještě učinit po Linném? Linného díla botanické systematiky Genera plantarum (1737), Philosophia botanica (1751) a Species plantarum (1753) založila binomickou nomenklaturu, která se stále používá a patrně bude ještě velmi dlouho používat. Dvouslovný název složený z rodového a druhového označení zařazuje konkrétní organickou jednotlivinu do širokých systematických souvislostí.

  • Herbert Spencer

    Anglický filosof Herbert Spencer (1820-1903) se řadí mezi nejvlivnější myslitele viktoriánské doby, který výrazně ovlivnil vývoj sociologie, antropologie, politologie a psychologie. Jeho osobnost pochopitelně nemohla uniknout pozornosti životopisců. Zabývá se jím i útlá publikace v historickém fondu NTK vydaná pět let po Spencerově smrti.

  • Heroes of industry: Biographical sketches

    V Carlylově knize On heroes, hero-worship, and the heroic in history jsou hrdiny Odin, Muhammad, Shakespeare, Luther, Knox, Johnson, Rousseau, Burns, Cromwell a Napoleon. V Carlylově typologii hrdinů tedy mají místo bohové, proroci, básníci, kněží, muži literatury a političtí vůdci. Nikoli průmyslníci. Evan Rowland Jones tedy nevědomky napsal anticarlylovskou knihu, když založil své Heroes of industry na portrétech mužů, hrdinů průmyslu.

  • Herons von Alexandria Vermessungslehre und Dioptra

    Spisy Hérona Alexandrijského nejsou jen svodem předchozích znalostí z mechaniky a matematiky. Hérón byl totiž nejen kompilátor, který stavěl na akumulovaných výsledcích svých předchůdců, ale také teoretik a vynálezce, ačkoli jeho přínos nelze srovnat s významem Archiméda, jehož dílo editoval dánský klasický filolog Johan Ludwig Heiberg.

  • Histoire du chateau de Versailles

    V roce 1899 vychází pětidílná výpravná publikace o zámku Versailles a jeho zahradách. Jednotlivé díly sice obsahují pouze pár stran textu, avšak jsou plné nádherných ilustrací. Nejvíce je jich věnováno zahradám Versailles, ale publikace rovněž obsahují spoustu pohledů na zámek ze všech stran, všemožné fontány, oranžerii a menažerii, jeskyně, chrám lásky nebo malý Trianon. Autorem této publikace je Pierre de Nolhac, pracovník Národního muzea v Paříži...

  • Hospodářské noviny

    Polovina 19. století byla doba pro zemědělství v českých zemích přelomovým obdobím. Na tyto změny mělo vliv několik zásadních faktorů. Nejvýznamnějším z nich bylo zrušení roboty a poddanství v září roku 1848. To odstranilo poslední zbytky feudálních přežitků a umožnilo, že do zemědělství mohl konečně naplno nastoupit kapitalismus. Sedlák se tak stal skutečným vlastníkem své půdy a statku a již nepodléhal svému někdejšímu pánovi, ale pouze státní moci stejně jako on.

  • Chemisches Laboratorium für Realschulen und zur Selbstbelehrung

    Chemické laboratorium je praktická příručka se silným a širokým teoretickým zázemím. Pod abecedně řazenými názvy chemických aparátů jako kádě, měchy, retorty, odpařovací a destilační aparáty, filtry, skleněné trubice, ale i běžných řemeslných nástrojů jako pilník či technologických postupů jako broušení, rytí, řezání skla, atd. nalezneme svým způsobem soustavu tehdejšího vědění, jakousi domestikovanou vědu převedenou do nejpraktičtějších poloh každodenního života.

  • Chronologischer Raupenkalender

    V roce 1837 byla v Berlíně vydána velice zajímavá a na svou dobu neobvyklá přírodovědná publikace. Věnuje se housenkám všech dosud známých Evropských druhů. Po krátké předmluvě následuje v knize stručné popsání jednotlivých housenek podle měsíců, kdy jsou jednotlivé druhy nejaktivnější či jsou pro ně jakýmkoli způsobem charakteristické.

  • Iconologia di Cesare Ripa

    Ikonografie je nauka, která popisuje, klasifikuje a interpretuje náměty výtvarného umění. V historickém fondu NTK se nachází klíčová práce tohoto oboru...

  • Idealism a realism v přírodní vědě

    Ve spise fyziologa a stoupence vitalismu (nikoli toho, jehož předním reprezentantem byl Hans Driesch) bychom marně hledali rozvinuto téma, které ohlašuje titul. František Mareš byl ve svých dílech, jež považoval za filozofická, především bytostným polemikem. Právě tato dobově již dávno neaktuální rozprava je kupodivu důvodem k začtení se do tohoto spisu, protože umožňuje nahlédnout, jak se na přelomu 19. a 20. století dotýkala věda filozofie.

  • Ilios, Stadt und Land der Trojaner

    Heinrich Schliemann (1822-1890) byl německý obchodník a amatérských archeolog s celoživotní fascinací Homérovým eposem Ilias. Zájem o historii a období antiky v něm v raném věku vzbudil jeho otec a on sám jej prohloubil během studií na gymnáziu. Toto studium však nedokončil, protože jeho otec byl obviněn ze zpronevěry, přišel o práci a rodina zchudla natolik, že nebyla schopna financovat synovo vzdělání. Heinrich tedy šel do učení a pracoval za minimální plat v obchodě, kde zůstal pět let, než se vážně zranil při zvedání břemene a musel odejít. Přestěhoval se proto do Hamburgu, kde se stal plavčíkem na parníku. Na to, aby celý život dělal jen podřadné práce, byl však příliš ambiciózní a schopný. Již rok poté pracoval coby agent firmy B. H. Schröder & Co. v Petrohradu. Jeho vynikající talent na učení jazyků byl v mezinárodním obchodě skvělou výhodou.

  • Introduction a la fortification

    Nicolas de Fer (1646-1720) se řadí k jedněm z nejvlivnějších francouzských kartografů své doby. K této profesi jej předurčovalo rodinné řemeslo, neboť jeho otec Antoine de Fer byl rovněž kartografem. Ve dvanácti letech šel Nicolas do učení k pařížskému rytci jménem Luis Spirinx. Svou první mapu vytvořil, když mu bylo třiadvacet.

  • John Stuart Mill's Selbstbiographie

    Autobiografie filozofa, logika a ekonoma Johna Stuarta Milla je poučná v dvojím smyslu, jednak ukazuje způsob a výsledky individuální výchovy, které se ujal až do dospívání jeho otec James Mill, jednak ukazuje, jak velké místo zaujímala ještě v 19. století v celku vzdělání klasická studia a klasická filologie.

  • Kelly's directory of the manufacturers of textile fabrics

    Frederick Festus Kelly (18??-1883) byl vysoký britský poštovní úředník viktoriánské doby, úspěšný podnikatel a zakladatel rodinné firmy Kelly & Co., která během let úspěšně expandovala. Jeho podnik mimo jiné vydával adresáře firem - Kelly's Directory, jenž byly de facto viktoriánskou verzí zlatých stránek.

  • Kollektivmasslehre

    Posthumně vydaná kniha pojednává o tzv. kolektivních předmětech. Kollektivgegenstand (K. – G.) je podle Fechnerovy definice „předmět, který se skládá z nedefinovaného počtu vzájemně se lišících exemplářů, které můžeme seřadit podle druhového nebo rodového pojmu“. Je to Fechnerův heroický a zároveň obsoletní příspěvek k dějinám statistiky.

  • Korespondence Josefa Dobrovského

    Zejména korespondence Josefa Dobrovského s Josefem Zlobickým, prvním profesorem českého jazyka na univerzitě ve Vídni, podává podrobný vzhled do lexikografické činnosti české vědecké elity té doby. Korespondence je cenná nejen podrobně zdůvodněnými názory zejména Dobrovského, ale je důležitá zejména pro poznání stavu před vydáním nejvýznamnějšího lexikografického počinu 19. století, pětidílného slovníku česko-německého od Josefa Jungmanna.

  • Kosmos: Entwurf einer physischen Weltbeschreibung

    Alexander von Humboldt spoluzaložil geografii jako syntetizující přírodní vědu. V historickém fondu NTK je dokonce první vydání Humboldtovy všech pěti dílů (poslední, posthumní díl zůstal torzem) knihy Kosmos. Entwurf einer physischen Weltbeschreibung.

  • L'Architettura

    Dílo "O Stavitelství" se skládá z deseti knih, které jsou dále děleny na podkapitoly. Obsahuje však jen jednu předmluvu, před začátkem první knihy, v níž nás Alberti seznamuje se stavitelstvím, podává charakteristiku architekta a určuje logické uspořádání vlastní knihy.

  • L'Ingenieur Francois: contenant La Geometrie pratique

    Francouzský inženýr obsahující praktickou geometrii je výkladem o fortifikaci s použitím příkladů patrně nejsměrodatnějšího z pevnostních inženýrů, s fortifikačním dílem Sébastiena le Prestre de Vauban. Vauban spojil ve své opevňovací architektuře stavitelské postupy s prvky strategie. Jeho ostroúhlé bastiony se vyznačovaly velkou tvarovou komplikovaností, jíž se Vaubanovy pevnosti ježily proti atakům dobyvatelů.

  • L’art de la guerre

    Traktát O umění válečném patří ke třem nejdůležitějším Machiavelliho politickým spisům vedle nejznámějšího Vladaře a Rozprav. Machiavelli byl první, kdo pojal politickou sféru jako autonomní, bez náboženské sankce nebo spíše bez náboženského odvozování.

  • La réforme sociale en France déduite de l’observation comparée des peuples européens

    Trojsvazkové dílo kdysi známého důlního odborníka, ekonoma a sociologa Frédérica Le Play je dnes pro své množství shromážděného sociologického či spíše socioekonomického materiálu cenným zdrojem pro sociální dějiny Evropy druhé poloviny 19. století.

  • Landwirtschaft in England

    William Fream (1854-1906) byl britský zemědělský teoretik a publicista. Narodil se do středostavovské rodiny v Gloucesteru. Vystudoval místní gymnázium sira Thomase Riche. Poté krátký čas pracoval. V osmnácti letech nastoupil na královskou akademii věd v Dublinu, kde studoval botaniku, chemii a geologii. V akademickém prostředí již zůstal po zbytek svého aktivního života. Na různých školách a univerzitách učil přírodní vědy. Třikrát podnikl cestu do Kanady, aby studoval tamější zemědělské podmínky. Své poznatky shrnul do pamfletu Gates of the West, Across Canada: a Report on Canada and its Agricultural Resources, za nějž dostal čestný doktorát od McGillovy univerzity v Montrealu.

  • Le Bombardier Francois

    Bernard Forest de Bélidor (1698-1791) byl francouzský inženýr, který se nejvíce proslavil na poli hydrauliky a také v balistice. Narodil se do vojenské rodiny ve Španělsku, kam jeho otce, důstojníka francouzských dragounů, odvelela služební povinnost. Osiřel, když mu bylo sotva pět měsíců, a tak se o výchovu starala rodina jeho kmotra, jenž byl dělostřeleckým důstojníkem. Možná z toho důvodu se také sám dal na vojenskou dráhu. V armádě dokázal zúročit svůj matematický talent. Díky svým schopnostem mohl pracovat se dvěma významnými matematiky a astronomy Jacquem Cassinim (1677-1756) a Philippem de la Hire (1640-1718), když se s nimi podílel na měření pařížského poledníku.

  • Le opere die Galileo Galilei

    Již z Galileiho raných spisů je patrné, že byl novátor s velkým respektem k tradici. V juvenilii Tractatus de elementis, zařazené do prvního svazku Favarova vydání Opere, najdeme rozlišení primárních a sekundárních kvalit, jež se poté v rozvitější formě objeví v pozdním Galileiho díle Saggiatore (1626). Již tato juvenilie je důležitá pro epistemologické pochopení, jakým novověká věda kvantifikovala pozorovanou skutečnost.

  • Leben und Wachsthum der Sprache

    Whitney se narodil v Northamptonu v Massachusetts roku 1827. V roce 1842 nastoupil na Williams College, kterou úspěšně vystudoval. Poté několik let pracoval v bance, než se vydal pomáhat svému staršímu bratrovi Josiahovi na geologickém průzkumu u Hořejšího jezera (Josiah Whitney se měl zapsat do historie coby slavný geolog). Během této expedice si William krátil volné chvíle tím, že se začal věnovat studiu sanskrtu. Tento zájem jej již neopustil, a tak se roku 1850 vydal studovat prastarý jazyk do Německa.

  • Lehrbuch der Botanik für mittlere und höhere Lehranstalten

    Není to jen vnější okolnost, že botanik Karl Prantl byl synem ve své době slavného logika stejného jména, protože syn botanik vynikl právě v té oblasti, kterou v jiném oboru zpracovával jeho otec, v systematice.

  • Les Principes de la Philosophie

    Francouzský překlad latinsky psaného díla Principia philosophiae je knihou, v níž Descartes formuloval univerzální zákony fyziky a překročil tak galileovské pojetí, které se nedostalo za zákonitosti vzájemně izolovaných jevů.

  • Mars Moravicus

    V roce 1677 vychází velká oslavná kniha Moravy od Tomáše Pěšiny z Čechorodu. Tohoto spisovatele můžeme označit jako úspěšného pokračovatele Bohuslava Balbína. Byl to biskup, dějepisec a spisovatel. Mimo jiné proslulý i tím, že označil tak řečeného Dalimila, jako autora Dalimilovy kroniky.

  • Mémoire, pour servir d'Instruction dans la Conduite des Sieges et dans la Défense des Places

    Markýz de Vauban (1633-1707) se po právu řadí mezi nejvýznamnější pevnostní stavitele a tím de facto i mezi největší osobnosti vojenských dějin. Pocházel z burgundské nižší šlechty. V deseti letech osiřel. Avšak měl štěstí, protože se o něj postarala církev a dostalo se mu vzdělání v matematice a geometrii, což měl později bohatě zúročit. Doba vlády Ludvíka XIV. byla pro Francii vším, jen ne obdobím klidu a míru. Mladému Vaubanovi se proto jevilo jako celkem logické zvolit si vojenskou kariéru.

  • Mikrographie

    V díle botanika Hugo von Mohla je Návod k poznání a používání mikroskopu tematicky ojedinělým počinem, neboť se nevěnuje rostlinám, ale obecně této optické pomůcce. Název Mikrographie není zvolen náhodou, protože je to explicitní odkaz na knihu Roberta Hooka Micrographia, v níž je tento optický nástroj popsán. 17. století je pionýrskou dobou mikroskopie.

  • Mitteleuropa orographisch-hypsometrisch und hydrographisch

    Ačkoli se zdá geograficky kartografické Delitschovo dílo politicky zcela neutrální, zeměpisné ohraničení jím sledované oblasti vychází z dobových představ o jejím rozsahu. Ty však byly značně rozkolísané.

  • Nástin geometrické optiky a základů fotometrie

    Doktor Bohumil Kučera (1874-1921) byl fyzik, který se mimo jiné jako první vědec v českých zemích zabýval účinky radioaktivity. Fyziku vystudoval na Univerzitě Karlově a v roce 1912 se zde stal profesorem na fyzikálním ústavu založeném jeho kolegou profesorem Čeňkem Strouhalem, se kterým spolupracoval 25 let. V roce 1920, když profesor Strouhal odešel na odpočinek, byl jmenován jeho zástupcem. V této funkci však působil jen pár měsíců, protože 16. dubna 1921 zemřel na následky nemoci ve svých pětačtyřiceti letech.

  • Naturgeschichte und Technologie

    Funkeho dílo Přírodověda a technologie patří ke standardním dílům, která sloužila k předávání vědomostí. Co lze z takových děl vytěžit v současnosti? Na kolorovaných mědirytinách vidíme různé živočichy a rostliny v konfiguracích, na jaké jsme zvyklí z různých didaktických pomůcek.

  • Několik listů o pivě a pivovarnictví

    Pivovarnictví patří k tradičním odvětvím českého průmyslu. V českých zemích se začalo vařit pivo již ve středověku, ale k nebývalému rozkvětu došlo až v polovině 19. století. České pivo se stalo synonymem pro kvalitu, bylo vyváženo do celé Evropy. Proto se ve velkém počtu začaly objevovat odborné publikace, které se vařením piva zabývaly. Jedním z autorů byl i František Chodounský, který v roce 1886 sepsal spis Několik listů o pivě a pivovarnictví.

  • Neuer Vestungs-Bau

    Menno van Coehoorn (1641-1704) byl holandský vojenský inženýr a autor mnohých vylepšení fortifikací a obléhacích technik. Přezdívalo se mu proto „holandský Vauban“. Ve svém umu se mohl rovnat svému slavnějšímu francouzskému současníkovi a protivníkovi, avšak Menno na rozdíl od Vaubana měl smůlu na pány, kterým sloužil. Trochu zjednodušeně lze říci, že nedokázali docenit jeho talent a nejraději by vedli pouze nízkonákladové války.

  • Neues Journal für Fabriken, Manufakturen, Handlung, Kunst und Mode

    Jak souvisí časopis o módě (1811) z historického fondu NTK s tím, co bychom od takového souboru literatury očekávali? Napovídá to už název – Neues Journal für Fabriken, Manufakturen, Handlung, Kunst und Mode. Spojení průmyslu, obchodu, umění a módy dnes připadá velmi nezvyklé, ale souvislost tu je nejen historická.

  • Nový Poupě

    České pivovarnictví procházelo od druhé poloviny 17. století nelehkým vývojem. Velký vliv na to měla třicetiletá válka. Zatímco ještě na počátku století bylo v Čechách kolem tří tisíc pivovarů, po válce tento počet dramaticky klesl.(1) Svou roli hrálo taktéž suplování správných výrobních postupů něčím dnes tak bizarním, jako zaklínáním a zaříkáváním.(2)

  • O morfologickém významu dvojitých očí u členovců

    Ani tak specializované Rádlovy práce z morfologie nejsou bez souvislosti s hlavním Rádlovým dílem, jímž jsou Dějiny biologických teorií novověku. Když rozebírá Jan Patočka ve studii Věčnost a dějiny platonismus Rádlovy Útěchy z filosofie, zmiňuje jeho důraz na přírodní teleologii: „Příroda je samá služba, tj. všechno viditelné, smyslům přístupné, hmotné, v ní slouží ͵idejím΄, smyslu, který se v živé přírodě projevuje jako entelechie.“

  • Physikalisches Wörterbuch

    Mnohasvazkový slovník fyziky, vydávaný v dvacetiletí velkých objevů na poli přírodních věd, je jako každé lexikografické dílo nejen souborem poznatků názvoslovně abecedně seřazených, ale také symptomem doby, kterou můžeme srovnávat s tou „naší“. Nápadný rozdíl mezi dnešními encyklopediemi fyziky a Gehlerovým fyzikálním slovníkem spočívá ve značně širším rejstříku toho, co je do fyziky zahrnuto v tom posledně jmenovaném.

  • Pivo v písních lidových a znárodnělých

    Čeněk Zíbrt nasbíral 678 popěvků, které se týkaly pivovarnictví, pití piva a dalších činností spojených s touto aktivitou. Písně mají různou délku, některé mají pouze pár řádků, jiné dokonce několik slok. Autor také u některých popěvků uvádí, z jakého kraje píseň pochází. Tato kniha je příkladnou ukázkou každodennosti člověka, především toho venkovského, 19. století.

  • Pivovarnictví

    Profesor Antonín Bělohoubek (1845-1910) byl žákem a později i zetěm Karla Napoleona Ballinga (1805-1868), jenž značnou měrou přispěl k vývoji pivovarnictví zavedením sacharometru a sestavením vzorce pro výpočet stupňovitosti piva, který se dodnes používá. Byl to právě Balling, který Bělohoubka přivedl k tomuto tématu. Ten se roku 1868 habilitoval jako soukromý docent pivovarnictví. V roce 1888 byl jmenován řádným profesorem chemie na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze.

  • Populäre Astronomie

    Simon Newcomb (1835-1909) byl americký matematik a astronom kanadské národnosti. Narodil se v Novém Skotsku. Přestože jeho otec byl učitel, formálního vzdělání se mu dostalo velmi málo, nepočítáme-li učení u bylinkáře Dr. Foshaye. Po nějaké době si však uvědomil, že jeho učitel je spíše šarlatán než vědec, a tak od něj odešel. Přestěhoval se do Marylandu, kde se mu podařilo získat místo učitele. Ve volném čase se vzdělával v různých vědách, ale nejvíce jej přitahovaly právě matematika s astronomií. Později se dostal na Harvard, kde jej učil slavný matematik Benjamin Pierce. V předvečer občanské války získal místo v námořní observatoři Spojených států, odkud odešli někteří důstojníci sympatizující s konfederací. Jeho práce měla usnadňovat navigaci. V roce 1877 se zde stal ředitelem.

  • Principles of geology

    Drasticky zjednodušeně řečeno geologie jako věda se zrodila ze sporu neptunismu a vulkanismu, tedy dvou hypotéz o zrodu hornin z vody (neptunismus) či z ohně (vulkanismus). Ještě spoluzakladatel geologie jako vědy Charles Lyell se tomu tehdy živému sporu na stránkách svého hlavního čtyřsvazkového díla věnuje (Controversy between the Vulcanists and Neptunists ve 4. kapitole 1. dílu).

  • Progress of Science: its Origin, Course, Promoters, and Results

    „Historie vědy stále ještě neexistuje. Částečné pokusy byly učiněny, některé z nich se těší popularitě, ačkoliv jsou často nepřesné nebo nekompletní... Kniha, kterou nabízíme čtenáři, je pouhým náčrtem, prostým nástinem rozsáhlého oboru, napsaným jako křídou na tabuli, je tenkou nití v labyrintu, ale dostatečně silnou na to, aby dovedla badatele ze starořeckého světa do našeho, aniž by ho svedla na scestí." Těmito slovy začíná pozdně viktoriánská publikace o historii vědy.

  • Psychologie des foules

    Když v roce 1895 vyšla tato studie o améboidnosti a amorfnosti mas, byly položeny základy k dnes rozsáhlé literatuře o masové civilizaci a kultuře. Gustave le Bon odklonil dosavadní psychologii od hlavní linie zkoumání jednotlivců a (spolu)založil tak sociální psychologii. Empirickým „materiálem“ mu byla nejen francouzská revoluce, která rozpoutala nejtemnější běsy duše davu, ale také sociální hnutí druhé poloviny 19. století, dělnické hnutí a pařížská Komuna.

  • Quae graece exstant, cum commentariis antiquis

    Péčí dánského filologa a historika Johana Ludviga Heiberga si může zájemce o dějiny matematiky prostudovat jedno z nejdůležitějších děl antické řecké matematiky, pojednání o kuželosečkách. Kromě velmi náročného obsáhlého pojednání zde najdeme precizní příklady analýzy a syntézy v antickém pojetí.

  • Raum und Zeit

    Přednáška z 21. 9. 1908 je epochálním vědeckým dílem, patrně nejcitovanější přednáškou z oboru fyziky. A z přednášky je zase nejcitovanější věta, jíž se odzvonilo chápání prostoru a času jako dvou oddělených entit: „Od nynějška se z prostoru o sobě a času o sobě staly pouhé stíny a jen nějaké sjednocení obojího zachrání nezávislost.“

  • Römische Geschichte

    Pět let před převzetím Nobelovy ceny (1902) právě za Římské dějiny odsoudil jeden z nejlepších evropských historiků své doby Theodor Mommsen emancipační snahy Čechů v rámci habsburské duální říše. Porovnáme-li Mommsenovy argumenty s pochybnostmi Huberta Gordona Schauera, jež projevil ve svém polemickém článku Naše dvě otázky z předcházejícího roku, pak je argumentační podobnost až zarážející.

  • Ruhmesblätter der Technik

    Franz Maria Feldhaus (1874 - 1957) byl německý inženýr, který byl zároveň jedním z nejplodnějších autorů v oblasti dějin techniky. Narodil se v Severním Porýní-Vestfálsku. Studoval elektrotechniku, ale studia nedokončil. Na konci devadesátých let 19. století se pokoušel pracovat jako vynálezce, ale později tuto práci vzdal a zcela se ponořil do zkoumání historie techniky a živil se coby spisovatel na volné noze. Později se mu podařilo bez podpory vlády vybudovat soukromý archiv historie technických oborů, jenž se stal jednou z největších institucí tohoto typu v Německu. V Heidelbergu a později v Berlíně vybudoval výzkumný institut technických a přírodních věd. Krátce po druhé světové válce zastával funkci ředitele muzea v Neustrelitzu.

  • Sämtliche physische und chemische Werke

    Ze zpětného pohledu se zdá, jako by chemie postupovala k Mendělejevově periodické tabulce prvků jako ke svému cíli, ale takovému optickému klamu nelze podlehnout, protože chemie se lineárně nepohybovala od objevu k objevu, zpřesňujíc své hypotézy, ale větvila se v mnoho směrů, z nichž některé se projevily jako životné, jiné si své možnosti nechaly do vzdálenější budoucnosti, jiné se zdají jako vývojově neperspektivní.

  • Schopenhauer und Nietzsche

    V rozsáhlé literatuře o klasikovi sociologie Georgu Simmelovi, která se zabývá vlivy na jeho dílo, kupodivu oba pojednávaní filozofové téměř nefigurují. O vlivu Schopenhauera a Nietzscheho na Georga Simmela se příliš nepsalo, rozhodně ne tolik, jako se porovnává dílo obou sociologických souputníků Simmela a Maxe Webera. Přitom způsob, jakým Simmel rozumí Schopenhauerovi a Nietzcheovi, odkrývá vnitřní motivy jeho vlastní sociologie.

  • Siluria

    Geologie jako málokterá věda používá chronologickou periodizaci k tomu, aby zpřesnila svá stratigrafická bádání. Ostatně klasifikace jednotlivých vrstev byla v Murchisonově tvůrčím vědeckém období předmětem mnoha sporů. Příznačná je diskuse mezi Murchisonem a Adamem Sedgwickem o to, zda vrstvy v Lake District náleží ke kambriu či siluru. K Murchisonovu vítězství v tomto vědeckém sporu přispělo to, že své analýzy opíral nejen o stratigrafický, ale i o paleontologický rozbor, který Sedgwick ignoroval.

  • Six coloured views on the Liverpool and Manchester railway, with a plate of the coaches, machines, e

    V historickém fondu NTK je uložena kniha s kolorovanými kresbami od T. T. Buryho, malíře a architekta, který zasvětil svůj výtvarný život novému fenoménu – železnicím. Jak je patrné z jeho kreseb, zajímala Buryho především železniční architektura a urbanismus.

  • Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu slanském

    Životní příběh Ferdinanda Velce je typickým českým osudem nadané a všestranné osobnosti, která nenalezla přiměřené uplatnění v macešské vlasti a nakonec zemřela v cizině, v Sarajevu, tragickou smrtí. Velc měl ovšem ještě v rané fázi svého života, protože ještě existoval šlechtický mecenát, finanční podporu Augusty Clam-Martinicové. Rozsáhlý projekt soupisu památek je kvalitativně nevyrovnaný, nicméně slánský okres, přestože Velc nebyl historik umění, patří k těm zdařilejším.

  • Staat und Gesellschaft der Griechen und Römer

    Jeden z nejvýznamnějších světových klasických filologů 19. a 20. století Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff je autorem statí o řeckém státu a společnosti, o athénské demokracii, makedonských královských říší, zatímco klasický filolog (zdaleka ne tak vlivný ve svém oboru, jako byl Wilamowitz-Moellendorff) Jürgen Benedikt Niese zpracoval téma římského státu a společnosti v období republiky a císařství.

  • Stetigkeit und irrationale Zahlen

    Těžištěm Dedekindova matematického působení je konstrukce reálných čísel. Slavná Dedekindova úvaha se tedy netýká jen iracionálních čísel, ale celého oboru reálných čísel. Reálná čísla jsou čísla, jimž lze přiřadit body na číselné ose. Jinak je lze definovat tak, že se dají zapsat v desetinném rozvoji, tedy jako desetinné číslo.

  • Stručné cukrovarnictví pro začátečníky, hospodáře a průmyslníky

    Cukr vyráběný ze třtiny znala Evropa již v době starého Říma. Roku však 1747 berlínský lékárník A. S. Marggraf znovu objevil zapomenutý postup získávání cukru z řepy. Jeho vynález se však svého použití dočkal až během napoleonských válek, kdy jej vylepšil Franz Karl Achard (1753-1821), jenž byl stejně jako Maggraf ředitelem královské pruské akademie věd v Berlíně.

  • Systematische Philosophie

    V rámci edice Kultur der Gegenwart vyšel sborník prací (Wilhelm Dilthey: Das Wesen der Philosophie, Alois Riehl, Logik und Erkenntnistheorie, Wilhelm Wundt, Metaphysik, Wilhelm Ostwald, Naturphilosophie, Hermann Ebbinghaus, Psychologie, Rudolf Eucken, Philosophie der Geschichte, Friedrich Paulsen, Ethik, Wilhelm Münch, Pädagogik, Theodor Lipps, Ästhetik, Friedrich Paulsen, Die Zukunftsaufgaben der Philosophie) o filozofii. Mezi autory jsou již některá téměř zapomenutá jména, jiná figurují jako položky historie svého oboru (psychologie – Wundt, Ebbinghaus), po některých zbyla jejich teorie „v kostce“ (Lippsova teorie vcítění), ale z tohoto souboru se vymyká Wilhelm Dilthey. Podstata filozofie, která později vyšla v Diltheyových sebraných spisech, patří ke klíčovým filozofickým textům.

  • Système silurien du centre de la Bohème

    Barrandův Silurský systém středních Čech patří k nejmonumentálnějším dílům paleontologie. Název i badatelské téma převzal Barrande od Rodericka Murchisona, který pojmenoval toto prvohorní období podle Silurů, kmenu žijícího na území jižního Walesu.

  • Technický přehled samosprávný

    Z Technického přehledu samosprávného (1914) z historického fondu NTK se lze dozvědět o dvou uvažovaných místech, na nichž měla být později umístěna budova české techniky. V Dejvicích se nakonec kampus budov vysokého učení technického postavil, rovněž navrhovaná Letná však zůstala nearchitektonizovaná dodnes...

  • Text Book of Gunnery

    Stejně jako pěchotní zbraně i dělostřelectvo procházelo ve druhé polovině 19. století dynamickým vývojem a hrálo na bojištích větší roli než kdykoliv předtím. Děla dříve odlévaná z bronzu, se nyní lila z oceli. Černý střelný prach byl nahrazen prachem bezdýmným. Děla byla již nabíjena zezadu, byly vyvíjeny nové trhaviny a brzdovratné zařízení stabilizující dělo. To, že si zdokonalující se pěchotní zbraně s větší přesností a dostřelem vynutily posun děl dál od nepřátelské pěchoty, na tom již nemohlo nic změnit. Není proto divu, že během první světové války měla artilerie zapříčinit až 75 % ztrát.

  • The Beauties of Nature and the Wonders of the World we live in

    Johna Lubbocka můžeme pokládat za jednoho z mnoha předchůdců pozdější etologie. Za něj je ostatně mnoha autory považován zejména právě kvůli zkoumání chování blanokřídlého hmyzu. Vynikl v oblasti hmyzí komunikace, ale dokázal i jako první přesvědčivě popsat barevné vidění hymenoptera.

  • The Book of the Home

    Staré přísloví praví, že Angličanův dům je jeho hrad. Toto rčení platilo i během 19. století. Mezi lety 1800 až 1900 se britská urbanizovaná populace zdesetinásobila. Zároveň docházelo k rozmachu městské střední vrstvy, která se během viktoriánské doby zvýšila z 2,5 milionu na 9 milionů. Tito viktoriánci toužili po krásném, moderně vybaveném domově, který by představoval pevný bod v životě a útočiště v dynamicky se měnící době, ne-li rovnou ochranu před vulgárním industrializovaným světem. Není náhodou, že právě v této době byl britský slovník obohacen o přirovnání „safe as a house“ (bezpečný jako dům).

  • The Geology of Building Stones

    Ačkoliv si laik pod stavbami z kamene většinou představí maximálně středověké hrady nebo katedrály, kámen se jako stavební materiál extenzivně využíval ještě na počátku dvacátého století. Navzdory tomu na Britských ostrovech k tomuto tématu dlouho neexistovala žádná relevantní příručka. Za první studii bychom mohli považovat A Treatise on the Building and Ornamental stones of Great Britain and Foreign Countries od geologa Edwarda Hulla z roku 1872. Na ni částečně navazuje kniha z roku 1910 The Geology of Building Stones.

  • The Pleasures of Life

    John Lubbock (1834-1913) se narodil pod šťastnou hvězdou, protože jeho otcem byl baronet a londýnský bankéř. Byl to jeho soused Charles Darwin, který v malém Johnovi vzbudil zájem o přírodní vědy. Poté, co Lubbock vystudoval Eton, začal pracovat v otcově bance. Počátkem sedmdesátých let 19. století se začal angažovat v politice a dvakrát byl zvolen poslancem za Liberální stranu. Jako politik se snažil prosadit kromě volného trhu a jiných liberálních principů i lepší výuku vědy na základních a středních školách.

  • The Prevention of Factory Accidents

    Velká Británie byla zemí, kde začala průmyslová revoluce. Ve druhé polovině osmnáctého století se z lidí dříve pracujících v zemědělství stávali tovární dělníci v průmyslových městech. V době, kdy byla lidská práce neuvěřitelně levná, vedle mužů pracovaly rovněž ženy a děti bez bezpečnostních regulací. Vážné úrazy na pracovišti byly něčím zcela běžným. Nicméně díky různým filantropům, osvíceným zaměstnavatelům a politikům již v první dekádě devatenáctého století začala vznikat první legislativa chránící zdraví zaměstnanců. Týkala se zejména textilního průmyslu. Důležitý byl takzvaný tovární zákon z roku 1833, který v první řadě reguloval dětskou práci. Tento zákon zavedl funkci továrního inspektora, jenž dohlížel na dodržování pracovní doby a mimo jiné bezpečnost práce.

  • The Studio: An illustrated magazine of fine and applied art

    V historickém fondu NTK je významný britský výtvarný časopis zastoupen ročníkem z přelomu 19. a 20. století, na tento exemplář pak navazují další čísla až z padesátých let 20. století. Přesto je důležité prostudovat byť tento ojedinělý ročník. „Ilustrovaný časopis výtvarného i užitého umění“ The Studio byl významným výtvarným periodikem zejména na přelomu 19. a 20. století. Nejen prostředkoval soudobou tvorbu, ale i spoluovlivňoval evropské umění.

  • The Two Paths

    V poznámce ke Dvěma cestám cituje nakladatel Johna Ruskina, který svému příteli píše: „Věnoval jsem daleko více péče svým přednáškám než svým knihám.“ Tato zmínka charakterizuje styl jeho (zdaleka nejen) uměnovědných studií, jež vycházejí z vybroušené rétorické formy, která v sobě spojuje „mluvnost“ a stylistickou vytříbenost.

  • Théorie mathématique de la richesse sociale

    Ačkoli je lausannská škola považována za poslední hřebík do rakve klasické ekonomické teorie, zdá se, že si nikdo nedal moc práce, aby oba proudy srovnal. Když triumvirát marginalistů – William Stanley Jevons, Carl Menger a Léon Walras – vydal svá zásadní díla, v nichž se objevila teorie mezní hodnoty, čímž byl Smithův paradox vody a diamantu sesazen z piedestalu ekonomické vědy, nastala pronikavá změna ekonomického paradigmatu.

  • Tiryns. Der prähistorische Palast der Könige von Tiryns

    V předmluvě rozeznává v lokalitě Tiryns archeolog Friedrich Adler tři druhy staveb: opevnění (Festungbauten), obydlí panovníka (Wohnhaus des Herrschers) a hrobky (Gräberbau). Vzhledem k rovinné poloze se právě hradby Tirynthu staly proslulými kvůli tloušťce (až 8 m) a výšce (až 16 m) zdiva, odkrytý palác nápadně připomínal Schliemannovi Homérův popis Meneláova paláce ve Spartě a šachtové hroby se staly poznávacím znamením mykénské kultury.

  • Tiskové právo trestní a policejní

    Josef Sládeček, autor celé řady prací z oblasti právní teorie i praxe, byl známý především jako první překladatel knihy Dei delititi a delle pene (O zločinech a trestech), kterou napsal právní teoretik a zakladatel moderní penologie Cesare Beccaria. S dekriminalizací některých dosavadních trestních činů i celých sfér lidské činnosti šla ruku v ruce humanizace vězeňství a obecně i humanizace trestně-právní oblasti. S tím souvisela i proměna pojetí svobody, a tedy i svoboda tisku, o níž pojednává právě tato Sládkova kniha.

  • Topografie starých Athen

    Topografie starých Athen klasického filologa Františka Groha je z hlediska vědeckého přínosu spíš solidně zpracované didaktické dílo, podávající studentům gymnázií v době, kdy jejich základem byla ještě výuka klasických jazyků, potřebné informace o vývoji urbanistické struktury Athén, zejména akropole.

  • Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae

    Celkem 31 svazků pojednává o nejrůznějších místech v Evropě a vycházelo plných 46 let (1642-1688). Českým zemím se věnuje svazek s názvem Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae, das ist Beschreibung und eigentliche Abbildung. Za zmínku stojí ilustrační aparát publikace. Všechny ilustrace vznikly pomocí mědirytové grafické techniky.

  • Tropical nature, and other essays

    Alfred Russel Wallace byl vedle Darwina první, kdo formuloval evoluční teorii v konzistentní a explicitní podobě. Kniha Tropická příroda hraje v díle spoluformulátora teorie přírodního výběru významnou roli, protože právě zde se Wallace zabývá otázkou zbarvení živočichů a rostlin. Toto téma hrálo v evoluční teorii Alfreda Wallace klíčovou roli a zároveň představuje jednu z odlišností mezi vývojovou teorií Darwina a Wallace a byla také jádrem sporu mezi ním a Darwinem v širší otázce pohlavního výběru.

  • Über die physikalische und philosophische Atomenlehre

    Atomistika není jen otázkou, co je poslední mezí, tedy dále již nedělitelným prvkem, na nějž lze rozložit zkoumanou skutečnost, ale je především formulací modelu jsoucna a můžeme-li být poněkud anekdotičtí, také vzpourou proti antickému přesvědčení o neexistenci prázdna.

  • Ueber Zucker-Erzeugung aus Ahorn-Saft

    Pojednání známého botanika a entomologa Johanna Christiana Mikana o javorovém cukru bylo napsáno či sestaveno na okraj jeho hlavního, čtyřdílného díla Delectus Florae et Faunae Brasiliensis, plodu jeho výzkumné práce v Brazílii, kterou podnikl na počest zasnoubení arcikněžny Leopoldiny s brazilským domem Pedrem. Kniha o výrobě cukru z javorové mízy vyšla v roce, kdy byl emeritován jeho otec, rovněž slavný botanik Joseph Gottfried Mikan.

  • Um die Erde auf dem Zweirad

    Dne 22. dubna 1884 v osm hodin ráno se třicetiletý Angličan jménem Thomas Stevens vydal ze San Francisca na cestu kolem světa. To by samo o sobě možná nebylo tak zvláštní, kdyby jako dopravní prostředek nezvolil velociped, protože tak dosud nikdo neučinil. Na cestu si zabalil několik párů ponožek, náhradní košili, pršiplášť a revolver Bull Dog. Ze San Francisca dojel do Sacramenta, odtud přes Sněžné hory do Nevady, Utahu a Wyomingu. Své kolo byl mnohdy nucen vést. Dostalo se mu publicity a po cestě jej vítali členové místních cyklistických klubů.

  • Úprava vazeb knižních

    Publikace Úpravy vazeb knižních byla vydána dohromady ve 1500 výtiscích, z nichž 150 číslovaných bylo dokonce vytištěno na ručním papíře a sázeno písmem Hajduk-antikva. Každá strana knihy je zarámována v modře tištěném rámečku a za zmínku jistě stojí rovněž iniciály, které pro publikaci vytvořil typograf Vojtěch Preissig. Samotnou knihu svázal autor Ludvík Bradáč.

  • Ursachen des gesunknen Geschmacks bei den verschiednen Völckern

    Herderovo pojednání Co vedlo u různých národů k úpadku kdysi vytříbeného vkusu, jak trochu krkolomný německý titul překládá Jan Binder, patří sice k estetickým spisům tohoto filozofa, můžeme ho číst také jako příspěvek ke genezi národů. Čemu vlastně slouží úpadek vkusu? Novému rozkvětu nebo je to vždy jen nutná dějinná fáze amplitud vzestupu a sestupu? Herder si cestu k této otázce otevírá definicí génia, toho chápe naturalisticky jako „soubor přírodních sil“.

  • Vergleichung der Zuckerfabrikation aus in Europa einheimischen Gewächsen mit der aus Zuckerrohr in T

    Karl August Neumann působil jako profesor chemie na českém stavovském polytechnickém ústavu, kam ho povolal Franz Joseph Gerstner (jeden ze spolutvůrců dnešního historického fondu Národní technické knihovny). Neumannova kniha o cukrovarnictví vyšla v době počínajícího vzestupu tohoto oboru v Čechách, kdy zde vzniká celá řada nově založených cukrovarů (první průmyslově organizovaný cukrovar v Kostelním Vydří 1829).

  • Von Palladio bis Schinkel

    Kniha Paula Klopfera o architektonickém klasicismu patří v záplavě literatury o tomto tématu ke skutečně kanonické literatuře, ačkoli není v bibliografii relevantních děl zmiňována. A přesto je svým širokým záběrem, faktografickou šíří a především popisem stavební typologie cenným příspěvkem k tématu architektonického klasicismu.

  • Vorlesungen über die Experimental-Natur-Lehre

    Ačkoli byl abbé Nollet znám především svými pařížskými přednáškami Leçons de physique expérimentale, jeho největší přínos spočívá ve formulaci mezibuněčné osmózy. Je tedy velmi s podivem, že ho Emanuel Rádl ve svých Dějinách biologických teorií novověku vůbec nezmiňuje. Zato si můžeme z německého překladu Nolletových přednášek učinit představu o experimentu jako vědecké metodě a zejména o metodě jako nástroje vědy.

  • Was sind und was sollen die Zahlen?

    V druhém vydání Co jsou a co mají být čísla? se Dedekind zabývá nejen čísly, ale i nekonečnem. V § 5 s názvem Konečné a nekonečné podává definici nekonečna: „Systém S se nazývá nekonečným, je-li podobný vlastní části sebe sama; v opačném případě se nazývá S konečným systémem.“

  • Základní zákonové státní království Českého

    Tři roky před dualizací rakouské monarchie vyšlo druhé vydání základních ústavních a jiných právních kodifikací, na nichž je vysledovatelný přerod římské říše národa německého v rakouské císařství a posléze přerod této téměř absolutní monarchie v konstituční. K němu se vztahuje zde otištěná takzvaná Schmerlingova ústava, respektive patent z 26. února 1861 s doplňky.

  • Zur Farben-Chemie

    Německý analytický chemik Friedlieb Ferdinand Runge (1795–1867), který jako první popsal účinky atropinu na oční panenky (dilataci pupil) a který jako první identifikoval kofein, se mezi mnoha jinými tématy zabýval také barvením látek. Tato kniha o barvířské chemii obsahuje kromě textu, dokládajícího způsob, jak se v polovině 19. století psalo o chemii také vzorníky pro „přátele krásy“.

  • Zur Geschichte und Begründung des Pessimismus

    Není nijak udivující, že právě v 19. století, jež můžeme považovat za období největšího rozmachu dějinného optimismu, propukl jeden z myšlenkově nejprominentnějších sporů, jemuž se říkalo Pessimismusstreit. Ten souvisel s historismem, s nímž byla spojována důvěra v další vývoj evropské civilizace.

  • Živa, časopis přírodnický

    Uskutečněný sen Jana Evangelisty Purkyněho, popularizačně vědecký časopis Živa, vyšel poprvé v roce 1853. S řadou přestávek, někdy velmi dlouhých, vychází dodnes. V prvních letech byli redaktory biolog Jan Evangelista Purkyně a geolog Jan Krejčí, (na webové stránce současné Živy uveden chybně jako Jiří Krejčí). Oproti dnešní podobě měla Živa značně velký rozptyl oborů.

Editor: Petr Nouza Poslední změna: 26.10. 2016 12:10